Jak jsem se vlastně dostal k psaní knížek a co mě dovedlo k tomu, abych se stal spisovatelem?
Sobota, 4. ledna 2025 07:00
- Jak jsem se vlastně dostal k psaní knížek a co mě dovedlo k tomu, abych se stal spisovatelem?
To je otázka, kterou si pokládám snad každý den. Přemýšlím o tom, jak to všechno začalo, a musím říct, že to nebylo úplně plánované.
Na začátku jsem vůbec netušil, že bych se mohl vydat tímto směrem. Ale jak už to v životě bývá, někdy se věci poskládají tak, jak jsme je vůbec nečekali.
Vzpomínám si, že moje cesta ke psaní začala před několika lety, kdy jsem si jednou vzal svůj zápisník do ruky a začal si do něj zapisovat různé myšlenky, krátké básně a útržky příběhů. Bylo to takové intuitivní, skoro jako kdybych chtěl něco ze sebe dostat ven, aniž bych o tom vědomě přemýšlel. Ten zápisník byl vlastně taková moje malá soukromá oáza, kam jsem mohl uniknout, a zpočátku jsem ani neměl v úmyslu, že bych tyto zápisky někdy někomu ukázal. Byly to moje osobní myšlenky, můj vnitřní svět. Ale postupem času jsem si uvědomil, že to psaní mě vlastně naplňuje, že mi pomáhá lépe pochopit nejen sebe, ale i lidi kolem mě.
V průběhu své pracovní kariéry jsem se setkal s mnoha zajímavými lidmi. Každý z nich měl svůj příběh, své radosti i starosti. Některé z těch příběhů mi tak utkvěly v hlavě, že jsem si je začal zapisovat. Byly to někdy jen drobné poznámky, jindy jsem si zapsal celý příběh tak, jak mi ho ten člověk vyprávěl. A právě díky těmto setkáním jsem se rozhodl, že si založím svůj vlastní blog, kam budu moci tyto příběhy sdílet. Blog se postupně stal místem, kam jsem psal nejen příběhy, ale i různé rady a myšlenky, které jsem chtěl předat dál, především svým klientům.
Pak ale přišel moment, který úplně změnil můj život. Jednoho dne jsem totiž odešel z práce, která mě už delší dobu nenaplňovala. Nebylo to pro mě snadné rozhodnutí, ale věděl jsem, že to musím udělat. Potřeboval jsem udělat radikální změnu. Navíc jsem tehdy musel odejít na mateřskou dovolenou, což pro mě bylo v jistém smyslu vysvobození. Mateřská mě přiměla přehodnotit svůj život a přemýšlet o tom, co vlastně chci dělat. A právě tehdy jsem si řekl, že je na čase otočit svůj život úplně jiným směrem a věnovat se tomu, co mě opravdu baví.
Začal jsem se věnovat psychologii a terapii, což mě zajímalo už dlouho. Věděl jsem, že abych mohl pomáhat lidem, musím nejdříve pochopit jejich myšlenky, pocity a potřeby. Současně jsem, ale stále psal. Posílal jsem své články do různých časopisů a k mému překvapení některé z nich projevily zájem a začaly se mnou spolupracovat. To bylo pro mě velké povzbuzení. Uvědomil jsem si, že můj styl psaní může oslovit i širší publikum.
Pak přišel ten jarní den, který si pamatuji dodnes. Seděl jsem na balkoně, bylo krásné počasí, a přemýšlel jsem o tom, jak svému synovi jednou vysvětlím, že je adoptovaný. Chtěl jsem to udělat citlivě, tak, aby pochopil, že být adoptovaný je něco výjimečného, něco krásného. Napadlo mě, že bych mu mohl vyprávět příběh o království, kde jsou děti, které se starají jedno o druhé, a on byl jedním z nich. A právě tato myšlenka mě inspirovala k napsání mé první knihy. Nevěřil jsem, že by to mohlo vyjít, ale nakonec se to podařilo. Kniha skutečně vyšla a měla úspěch.
Byl to neuvěřitelný pocit, držet v ruce svou první knihu. Měla název „Anglický princ“ a byla pro mě nejen splněním snu, ale také začátkem nové kapitoly mého života. Díky této knize jsem se rozhodl založit nadaci, kterou jsem pojmenoval po ní. Nadace mi umožňuje pomáhat dalším lidem a hlavně dětem , kteří si chtějí splnit své sny nebo kteří potřebují podporu v těžkých chvílích.
Od té doby jsem napsal dvě další knihy. Píšu také pro divadlo, konkrétně divadelní pohádky, což je pro mě úplně nová, ale nádherná zkušenost. Tento rok se chystám vydat další dvě čí tři knihy, z nichž jedna bude o mé mateřské dovolené. Chci v ní sdílet své zážitky, radosti i výzvy, které jsem na této cestě potkal.
Někdy se mě lidé ptají, jak to všechno zvládám. Když jsem na mateřské dovolené, jak najdu čas na psaní, blogování, práci na knihách, a ještě k tomu na spolupráci s manželem, pro kterého píšu texty na jeho první album? Moje odpověď je jednoduchá: všechno je to o dobrém plánování a o tom, jak moc člověk chce. Když děláte něco, co vás opravdu baví, vždycky si najdete čas.
Když se podívám zpět, ke své původní práci, která mě nenaplňovala, vím, že jsem udělal to nejlepší rozhodnutí svého života. Už bych se tam nikdy nevrátil. Můj životní směr je teď úplně jiný. A cítím, že jsem na správné cestě.
Moje psaní, které vždy bylo mým útočištěm, mým světem fantazie a způsobem, jak vyjádřit své nejhlubší myšlenky a emoce, mě nakonec přivedlo k jednomu z mých největších snů. Tento proces nebyl jednoduchý ani přímočarý, protože psaní vyžaduje nejen talent a kreativitu, ale také ohromnou dávku sebekázně, odhodlání a nespočet hodin tvrdé práce. Když jsem začínal, nikdy bych si nepomyslel, že by má vášeň pro slova mohla někdy vyústit v něco tak významného, jako je psaní textů na první album svého vlastního manžela. Byla to cesta, která mě naučila mnohé o sobě, o svých schopnostech a o tom, jak důležité je věřit svým snům, i když se někdy zdají nedosažitelné.
Nyní se s hrdostí dívám na tu skutečnost, že mohu být součástí něčeho tak úžasného a tvůrčího, jako je proces vzniku hudebního alba. Psaní textů pro mého manžela mě nejen přiblížilo k jeho hudbě, ale také vytvořilo novou rovinu naší spolupráce a vzájemného porozumění. Každé slovo, které píšu, každá fráze, kterou skládám, je výsledkem nejen mého literárního úsilí, ale i hlubokého porozumění a lásky k tomu, co on tvoří. Je to unikátní pocit, vědět, že mé myšlenky a slova se stanou součástí jeho hudebního projevu, a že se tak moje práce stane součástí něčeho, co může oslovit srdce mnoha lidí.
A co je ještě neuvěřitelnější, je fakt, že má vlastní cesta psaní nyní dostala úplně nový směr. Nikdy bych si nepředstavil, že bych mohl mít příležitost natočit vlastní album. Ano, čtete správně – vlastní album! Tato myšlenka mě nejen překvapila, ale i naplnila obrovským nadšením a touhou uskutečnit něco, co jsem si dlouho ani netroufal snít. Nemělo by to být jen tak ledajaké album, protože mám pocit, že bych chtěl něco víc než jen vyjádřit své emoce nebo příběhy. Cítím hlubokou potřebu zaměřit se na duchovní dimenzi, kterou ve svém životě stále více objevuji. První album by tedy bylo spíše introspektivní, zaměřené na hledání smyslu, spirituality a našeho spojení s něčím vyšším. Chtěl bych, aby tyto písně přenesly posluchače na místo klidu, zamyšlení a inspirace, místo, kde by mohli nalézt útěchu a možná i odpovědi na své vlastní otázky.
Vedle toho všeho, co se nyní v mém životě odehrává, nesmím zapomenout ani na svou druhou knihu, která je dalším splněným snem a nedílnou součástí mé tvůrčí cesty. Tato kniha, která je mým životním příběhem, je naprosto jedinečná, protože mapuje celý můj život od samého začátku až po současnost. Je to hluboký a osobní pohled na to, kým jsem byl, čím jsem prošel, a co mě nakonec dovedlo k úspěchu, který nyní zažívám. Psát tuto knihu bylo jako znovu prožívat všechny ty okamžiky mého života – od těch nejradostnějších až po ty nejbolestnější. Každá kapitola je kouskem mého srdce, mých zkušeností a mých emocí.
Začínám příběhem svého dětství, kde líčím nejen prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, ale také hodnoty, které mi byly vštípeny, a první okamžiky, kdy jsem si uvědomil svou lásku k psaní. Pokračuji přes dospívání, kdy jsem začal experimentovat s literárními formami a kdy mé psaní začalo nabývat konkrétnějších tvarů, a přes první nezdary, které mě naučily, že neúspěch je jen odrazovým můstkem k dalšímu růstu. Dále popisuji okamžiky, kdy jsem byl na pokraji vzdání se svého snu, když se zdálo, že cesta je příliš složitá a cíl příliš daleko. Ale právě tyto okamžiky mě naučily, že jedině vytrvalost a víra ve své schopnosti mě mohou dovést tam, kam skutečně chci.
V další části knihy vyprávím o svém prvním úspěchu, kdy jsem konečně viděl, že mé úsilí nese ovoce. Popisuji, jaké to bylo, když jsem poprvé držel v rukou svou první knihu, když jsem poprvé slyšel, jak někdo čte mé texty a cítí v nich to, co jsem cítil já při jejich psaní. To byl okamžik, kdy jsem si uvědomil, že mé psaní má moc spojovat lidi, probouzet emoce a vyvolávat otázky. A právě tento úspěch mě vedl k tomu, abych se pustil do dalších projektů, včetně spolupráce s mým manželem na jeho hudbě a nyní také na svém vlastním hudebním albu.
Tato kniha je tedy nejen příběhem mého života, ale také důkazem toho, že sny jsou dosažitelné, pokud jsme ochotni pro ně tvrdě pracovat a věřit v ně. Je to příběh o výzvách, o rizicích, ale také o radosti a naplnění, které přichází, když se naše největší sny stanou skutečností. Doufám, že ti, kdo si ji přečtou, v ní najdou inspiraci a motivaci k naplnění svých vlastních snů, protože pokud jsem to dokázal já, dokáže to každý, kdo má touhu a odvahu jít za svým.
Chtěl bych vzkázat všem, kteří mají nějaký sen, aby se jeho splnění nebáli.
Nenechte se odradit tím, co si o vás lidé myslí nebo říkají.
Žijete svůj vlastní život a ten je jen váš.
Jděte za tím, co vás baví, co vás naplňuje.
Protože ten pocit, když se vám podaří splnit si sen, stojí za to. Je to pocit, který se nedá popsat slovy.
Matyáš Sivák