Varovali jsme vás i vydávali každodenní riziko, zájem nebyl a teď to tady je. Víme proč a co děláme a děláme to dobře. Chcete znovu pravidelné info o nebezpečí klíšťat?

Nejnovější data Státního zdravotního ústavu ukazují, že Středočeský kraj letos zaznamenává dramatický nárůst nemocí přenášených klíšťaty.

Od začátku roku zde klíšťovou encefalitidou onemocnělo už 28 lidí, ještě výrazněji ale stouply v kraji počty nákaz lymeskou borreliózou. Zatímco za celý loňský rok bylo hlášeno 479 případů onemocnění, do konce letošního srpna je jich už 690, což představuje meziroční nárůst o 44 %.

Odborníci navíc varují, že riziko s létem zdaleka nekončí – další vlna nákaz totiž přichází právě na podzim.

Přestože většina případů klíšťové encefalitidy bývá hlášena během letních měsíců, hrozba nákazy bohužel nekončí ani s příchodem podzimu. V důsledku klimatických změn se totiž sezóna výskytu klíšťat prodlužuje až do pozdního podzimu a klíšťata zůstávají aktivní, dokud teplota neklesne pod 5 °C. Podle dat Státního zdravotního ústavu se tak v říjnu, listopadu a prosinci každoročně objevuje více než 20 % všech případů klíšťové encefalitidy – často dokonce více než v jarních měsících.

ČTĚTE TAKÉ ZDE

První příznaky se podobají chřipce

Klíšťová encefalitida o sobě dá nejprve vědět bolestí hlavy, kloubů a svalů, únavou, slabostí a teplotou. Uvedené obtíže po několika dnech mohou ustoupit, nebo se zmírnit a člověk cítí přechodnou úlevu. V první fázi tak zůstává onemocnění většinou nerozpoznané.

Teprve při druhé fázi se kvůli postižení centrálního nervového systému vrací příznaky s mnohem větší intenzitou. Objevit se může nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientace. Nesoustředěnost a pocit únavy přitom mohou přetrvávat i měsíce. U závažného průběhu klíšťové encefalitidy se mohou objevit také obrny lícního nervu nebo paže. Zatímco u obrny lícního nervu dochází zpravidla k pomalému uzdravení, postižení paže může být trvalé.

Proočkovanost stoupá, ale nestačí

V České republice byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě alespoň jednou dávkou v roce 2023 přibližně 40 %, o rok později pak 48 %. Jedná se o nejvyšší růst proočkovanosti za posledních 5 let. V porovnání s okolními státy jsou ale u nás stále čísla velmi nízká. Například v endemických částech Německa bylo v loňském roce proočkováno 67 % obyvatel, v Rakousku dokonce 81 %. Zaostáváme ale také například za Švýcarskem, Švédskem a pobaltskými státy.

K přeočkování stačí pouze 1 dávka každé 3 roky, nebo 5 let dle věku

Základní očkování se skládá ze 3 dávek podávaných s časovým rozestupem. Protože imunitní systém vytváří protilátky 14 dní po 2. dávce, u očkování v měsících, kdy jsou klíšťata aktivní, přistupují lékaři obvykle k takzvanému zrychlenému očkovacímu schématu. Při něm je čas na druhou návštěvu už 14 dní po první. Třetí dávka, po které je dosaženo nejvyšší tvorby protilátek, následuje po 5 až 12 měsících. Kvůli přeočkování je třeba navštívit lékaře či očkovací centrum pouze jednou, každé 3 roky, nebo 5 let, v závislosti na věku a pořadí přeočkování.

Od 50 let pojišťovny očkování hradí

Míra proočkovanosti zůstává nízká zejména u osob ve věku od 35 let, ještě více se pak snižuje u skupiny nad 45 let. A to i přesto, že spolu s rostoucím věkem stoupá závažnost průběhu klíšťové encefalitidy a riziko úmrtí je u osob starších 50 let 15krát vyšší než u mladších věkových skupin. Ve věku nad 50 let je očkování hrazeno zdravotními pojišťovnami.

Myslete na své zdraví !!!

Index aktivity klíšťat pro ČR na následující tři dny, nepodceňujte možnou nákazu

Stupně aktivity

Stupeň 1 = malé riziko
Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 2 = mírné riziko
Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 3 = středně velké riziko
Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 4 = vysoké riziko
Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 5 = mimořádné riziko!!!
Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

Aktuální stav

Jak se zachovat po přisátí klíštěte najdete ZDE

Jak ovlivňuje počasí vývoj klíštěte obecného?
Zvýšení či snížení teploty v daném období, změny ve srážkových úhrnech a v sezónnosti počasí mají velký vliv na vývoj klíšťat a potenciální přenos infekčních onemocnění těmito parazity. Jednotlivé klimatické faktory působí komplexně a ovlivňují jak jejich vývoj, tak populaci jejich hostitelů (primárních přenašečů patogenů) na kterých sají. Počátek sezóny klíšťat úzce souvisí s průběhem počasí, při krátkých a mírných zimách je nutné počítat s brzkou „klíštěcí aktivitou“. Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Obecně se dá říci, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem.

V jakém prostředí se klíšťatům daří?
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Klíštěti se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa. Podobně nevhodné jsou také trvale podmáčené biotopy. V zemědělských kulturách se prakticky nevyskytují.

Co vyjadřuje index aktivity klíštěte?
Index aktivity klíšťat ukazuje na podíl klíšťat na daném místě, která jsou připravena k napadení hostitele. Při vyšší aktivitě klíšťat je větší riziko, že nás klíšťata nakazí některou nemocí, které přenáší. Toto riziko je vyjádřeno na stupnici od jedné do pěti, kde 1 je nejnižší stupeň rizika, a doplněno o doporučení, jak se v předpovídané situaci chovat.

Jak se aktivita klíšťat předpovídá?
Pro předpověď aktivity klíšťat se využívá teplota a vlhkost vzduchu. Klíště nemá rádo extrémy, takže jeho aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho, nebo naopak velké vlhko. Předpověď vychází z matematických vztahů mezi aktivitou klíšťat a počasím, které byly vytvářeny spolu se Státním zdravotním ústavem. Předcházel tomu systematický víceletý monitoring klíšťat a terénní mikrometeorologická měření.

Jak ovlivňuje klíště změna klimatu?
Díky zvýšeným teplotním průměrům v posledních desetiletích se výskyt klíštěte obecného posouvá do vyšších nadmořských výšek, a proto se s ním můžeme setkat i v horských oblastech až na samé horní hranici lesa.

Zdroj: ČHMÚ