Malebný areál skanzenu ve Vysokém Chlumci ožil o minulém víkendu tradičními řemesly. Během Dne řemesel, který přilákal okolo tisícovky návštěvníků, se zde slavnostně předával titul Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.

Ocenění za mimořádný přínos k zachování a rozvoji tradičních řemesel letos získala paní Renata Němečková za poctivou výrobu slaměných ošatek.

Příběh paní Němečkové je ukázkou dlouhodobé lásky k rukodělné tvorbě a tradici. Technice pletení ze slámy se věnuje již od dětství, kdy ji k řemeslu přivedli její dědeček a strýc. Kreativní zázemí nacházela u své babičky v Jesenici u Sedlčan, kde si dokonce začala sama pěstovat žito, které poté zpracovávala na slaměné ozdoby. Už tehdy si přála, aby se jednou mohla pletením ze slámy živit.

Vystudovala Střední výtvarnou školu Václava Hollara v Praze, obor propagační výtvarnictví. Pracovala jako návrhářka v družstvu Drutěva i jako výtvarnice ve Filmovém podniku hlavního města Prahy. Po roce 1989 působila jako OSVČ, živila se mj. paspartováním a drátováním a své slaměné výrobky nabízela v Kotvě i na řemeslných trzích.

V 90. letech začala učit, vystudovala učitelství na Pedagogické fakultě UK a po několikaleté pedagogické praxi se vrátila k výtvarné a řemeslné tvorbě. Důležitým impulsem byl školní projekt „Rozvíjíme ŠVP“, díky kterému zavedla výuku uměleckořemeslných technik. Právě tehdy absolvovala kurz pletení slaměných ošatek u lektora Jaroslava Uríka v Poniklé. Od té doby se pletení ošatek stalo její specializací.

Ocenění paní Němečkové předala mistopředsedkyně Výboru pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Zastupitelstva Středočeského kraje Markéta Balková: „ Skanzen ve Vysokém Chlumci se během Dne řemesel stává živým muzeem. Tradiční řemesla tu nejsou jen vystavena – ožívají přímo před očima návštěvníků. Paní Renata Němečková je krásným příkladem toho, jak lze předávat dovednosti našich předků dál s láskou a pokorou. Její práce si zaslouží nejen obdiv, ale i uznání v podobě titulu Mistr rukodělné výroby.“

Program Dne řemesel nabídnul bohatou přehlídku tradičních venkovských dovedností – v chalupách i na zápražích bylo možné potkat kamnáře, ševce, řezbáře, krajkářku, švadlenu, tkadlenu, přadlenu i košíkáře. V černé kuchyni se pekl chléb, v mlýně se mlelo, pila řezala a kovárna hučela žárem. Pod širým nebem se sekala tráva kosou, otesávaly trámy a novinkou letošního ročníku bylo vyřezávání dřevěných forem na tradiční reliéfní perníky. Návštěvníci si mohli odnést i keramiku, drátované šperky, píšťaly, medovinu, bylinné sirupy či vlastnoručně nazdobený perníček.

Součástí programu bylo také předání pamětního listu k příležitosti zápisu trampingu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Středočeského kraje.