Přestože nás letní vedra mohou mást, právě v tomto období je naše planeta od své životodárné hvězdy nejdál. Ve středu 3. července ve 22 hodin středoevropského letního času dosáhne Země vzdálenosti přibližně 152,1 milionu kilometrů od Slunce – tedy asi o pět milionů kilometrů více než v lednovém přísluní, kdy se nachází nejblíže.

Proč je největší vzdálenost v létě?

Mnoho lidí překvapí, že Země je nejdále od Slunce právě uprostřed léta na severní polokouli. Důvodem ale není vzdálenost, nýbrž sklon zemské osy, který určuje roční období. V červnu a červenci je severní polokoule k Slunci nakloněna, a proto zde panuje léto – dny jsou delší a Slunce vystupuje vysoko nad obzor.

Naopak jižní polokoule má v aféliu zimu. Vzdálenost od Slunce hraje sice svou roli, ale podstatně menší než sklon osy. Rozdíl ve slunečním záření mezi přísluním a odsluním činí jen asi 7 %, což na počasí a teploty působí minimálně.

Astronomická zvláštnost

Afélium nastává každý rok v červenci, ale přesné datum se může mírně posouvat. Zemská oběžná dráha je eliptická, ovšem jen velmi mírně – skoro jako kruh. I tak ale tato nepatrná výstřednost oběžné dráhy ovlivňuje délku ročních období. Právě proto je například léto na severní polokouli o něco delší než zima.

Letos nastane afélium 3. července ve 22:00 SELČ. Tento okamžik je výhradně astronomický a běžně jej nijak nepocítíme – žádné viditelné změny na obloze nenastanou.

Zajímavost: Slunce v největší vzdálenosti

Při aféliu se Slunce jeví o něco menší – přibližně o 1,6 % než při přísluní. Rozdíl je ale pouhým okem sotva postřehnutelný. I přesto je fascinující vědět, že ve chvílích, kdy nás sužují letní vedra, jsme od Slunce paradoxně nejdále.