Zatímco pro většinu učitelů znamenají letní prázdniny čas odpočinku, výletů nebo cestování, paní učitelka Eliška ze základní umělecké školy má trochu jiný program. Dopoledne cvičí na violoncello, večer doplňuje napajedla pro zvěř. Její srdce totiž bije nejen pro hudbu, ale i pro les a jeho obyvatele.

I když se to na první pohled nemusí zdát, tyto dvě vášně – hudba a myslivost – se v jejím životě krásně doplňují.

Dvě vášně, jeden rytmus
„Hudba je harmonie tónů. Les je harmonie života,“ řekla mi Eliška, když si sedla za violoncello po návratu z posedu. V jejím životě se učitelství a myslivost neoddělují, ale navazují na sebe jako jednotlivé fráze v napsané skladbě.

Ale nyní přišly prázdniny ve školách a učitelé si užívají zaslouženého volna. Ale jsou tyto dny obdobím odpočinku i pro myslivce ?

Co dělá myslivec v červenci a srpnu?
Letní měsíce červenec a srpen jsou pro myslivce obdobím plným práce, ale i krásných zážitků v přírodě. Příroda je v plném rozpuku, zvěř je aktivní a počasí přeje dlouhému pobytu v revíru. Co konkrétně myslivce v těchto měsících čeká?

Péče o zvěř a revír
Léto je obdobím, kdy se klade důraz především na péči o zvěř. Důležitá je pravidelná kontrola napajedel – v horkých dnech bývá vody málo a zvěř trpí žízní. Myslivci doplňují vodu do umělých napajedel, aby měli srnci, zajíci, bažanti i jiná zvěř přístup k životně důležité tekutině.

Také se kontrolují a opravují krmelce, slaniska (místo v revíru, kde myslivci umisťují sůl pro zvěř, aby jí doplnili potřebné minerály. Je to důležitá součást péče o zdravou a silnou populaci zvěře), posedové stanoviště a další zařízení v revíru. Průběžně se likviduje buřeň (označení pro nežádoucí rostliny, které rostou na místech, kde je nechceme) v okolí těchto míst, aby byla zvěř dobře viditelná.

Sčítání a pozorování zvěře
V létě mají myslivci možnost dobře pozorovat zvěř, protože ta za teplých večerů a brzkých rán často vychází na pole a louky. Pozorování slouží nejen k zážitku, ale i k praktickému účelu – ke sčítání zvěře, kontrole zdravotního stavu a zjišťování výskytu mláďat. Zejména srnčí zvěř má v tomto období srnčata, která vyvádí, což je pro myslivce důležitá informace pro plánování chovu a odlovu.

Procházení luk a ochrana srnčat
V období senoseče hrozí srnčatům nebezpečí, protože leží schovaná v trávě a při příchodu nebezpečí se přirozeně snaží nehnutě zůstat v úkrytu. Při sečení luk tak hrozí jejich zranění nebo usmrcení.
Myslivci proto spolupracují se zemědělci a ještě před samotným sečením procházejí louky – buď pěšky, s pomocí psů, nebo používají moderní technologie, například termokamery z dronů, aby srnčata včas objevili a přenesli do bezpečí. Jde o velmi důležitou činnost, která každoročně zachrání stovky mláďat.

Lov srnce obecného
Červenec a srpen jsou hlavními měsíci lovu srnců. Srnčí říje, tedy období páření, probíhá obvykle od poloviny července do začátku srpna. V této době jsou srnci aktivnější a častěji reagují na vábení, což myslivcům umožňuje zajímavý a často náročný lov. Lov srnce patří k vrcholům myslivecké sezóny a vyžaduje klid, trpělivost a znalost chování zvěře.

Ochrana polních plodin
Letní období je také náročné pro zemědělce, protože probíhá sklizeň obilovin, senoseč a další práce na polích. Myslivci se zapojují do ochrany zemědělských plodin – například pomocí plašičů, vůní, nebo pravidelných obchůzek polí, aby zabránili škodám způsobeným především černou zvěří (prasaty divokými).

Výchova mladé generace
Letní prázdniny jsou ideálním časem pro pořádání mysliveckých kroužků, táborů a dalších vzdělávacích aktivit pro děti. Myslivci tak předávají své zkušenosti a lásku k přírodě mladé generaci, což je důležité pro udržení tradice myslivosti.

Červenec a srpen nejsou pro myslivce časem odpočinku. Naopak – jde o velmi aktivní období, kdy je třeba být v kontaktu s přírodou, starat se o zvěř i o celý revír. Myslivci v létě nejen loví, ale především pečují, sledují, chrání a předávají své zkušenosti dál.

Letní měsíce jsou pro myslivce náročné. Vysoké teploty, sucho a množící se škůdci představují hrozbu pro zvěř. Každý den vyrážím do revíru, kontroluji napajedla, doplňuji sůl a sleduji pohyb zvěře. V létě je třeba hlavně pomáhat mláďatům, která se teprve učí pohybovat v krajině. A samozřejmě chránit zvěř před lidským ruchem – sekačky, čtyřkolky, hlučné výlety do přírody– to všechno pro ně může být nebezpečné.

Myslivecká romantika i realita
Romantická představa myslivce s kloboukem a flintou je daleko od každodenní reality. Péče o zvěř je náročná fyzicky i časově. Často vstáváme ve čtyři ráno, aby se stihla kontrola krmeliště, než slunce rozpálí louky. Večer se tráví aktivním pohybem v lese a pozorováním zvěře. Sledují se jeleni, lišky nebo srnčí zvěř. Nyní je krásný pohled na srny a jejich srnčata. Vše pro zdravotní a chovný účel. Denní režim má rytmus – jako takt v hudbě.

Hudba mě naučila naslouchat. A v lese to platí dvojnásob. Každý zvuk něco znamená. Ticho může být varování, nebo naopak pozitivní signál. Naučila jsem se číst krajinu i ušima.

Předsudky a překvapení
Nejednou jsem se setkala s udivenými pohledy méně informovaných lidí, když zjistili, že něžná paní učitelka, která učí děti hudebnímu umění zároveň nosí lovecký klobouk a podílí se na regulaci stavů zvěře. Myslivost není o střílení. Je to hlavně o zodpovědnosti, vztahu k přírodě a trpělivosti. Trpělivosti, která je tak zapotřebí i v uměleckém světě.

Proto nebuďme zaslepeni, neodsuzujme, ale snažme se brát věci v jejich pravých souvislostech. Myslivost je vznešený koníček, povolání a umění.

Vaše Eliška Marie Nedvědová