V Malé galerii středočeské knihovny právě probíhá výjimečná putovní výstava, která přibližuje návštěvníkům hluboce tragické a zároveň nesmírně silné příběhy lidických žen – matek, dcer a manželek, které po vyhlazení Lidic v červnu 1942 musely čelit ztrátě svých nejbližších a nelidskému zacházení v nacistických koncentračních táborech.

Po příchodu německých jednotek do Lidic 10. června 1942 byly všechny ženy a děti odvlečeny z domovů a soustředěny v budově školy. Odtud je následujícího dne odvezli do kladenského gymnázia, kde v napjaté nejistotě strávily tři dny. 13. června 1942 nastal zlom – ženy byly násilně odděleny od svých dětí a deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück v Německu.

Z 203 žen se po skončení války domů vrátilo pouze 143. Šedesát žen zahynulo v Ravensbrücku nebo při popravách na střelnici v Kobylisích. Další tři podlehly vyčerpání při pochodu smrti na konci války. Pro přeživší matky se po návratu domů stalo největší bolestí a zároveň nejnaléhavějším přáním nalezení svých dětí – jak emotivně připomněla paní Hroníková na první lidické tryzně 10. června 1945. Osud byl však neúprosný – shledání s potomky se po válce dočkalo jen několik z nich.

Výstava připomíná nejen fakta, ale také odvahu, odolnost a důstojnost těchto žen. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do jejich osobních příběhů, dopisů a fotografií, které uchovávají paměť národa.

Tragický příběh Lidic uzavírá smutná zpráva ze září 2024 – ve věku 98 let zemřela poslední žijící lidická žena, paní Jaroslava Skleničková. Byla autorkou autobiografické knihy Jako chlapce by mě zastřelili, ve které otevřeně líčí hrůzy, jež prožila. Tuto knihu si můžete zapůjčit z fondu knihovny, kde výstava probíhá.

Výstava je vhodná pro školy i širokou veřejnost. Přijďte vzdát úctu památce těch, které přežily, a připomenout si, že paměť na minulost je jednou z nejdůležitějších zbraní proti opakování tragédií.