Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob, mezi nejfrekventovanější patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Přinášíme aktuální informace až do konce bez nutností placení.

Stupně aktivity

Stupeň 1 = malé riziko
Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 2 = mírné riziko
Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 3 = středně velké riziko
Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 4 = vysoké riziko
Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 5 = mimořádné riziko
Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

Aktuální stav

Jak se zachovat po přisátí klíštěte najdete ZDE

Jak ovlivňuje počasí vývoj klíštěte obecného?
Zvýšení či snížení teploty v daném období, změny ve srážkových úhrnech a v sezónnosti počasí mají velký vliv na vývoj klíšťat a potenciální přenos infekčních onemocnění těmito parazity. Jednotlivé klimatické faktory působí komplexně a ovlivňují jak jejich vývoj, tak populaci jejich hostitelů (primárních přenašečů patogenů) na kterých sají. Počátek sezóny klíšťat úzce souvisí s průběhem počasí, při krátkých a mírných zimách je nutné počítat s brzkou „klíštěcí aktivitou“. Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Obecně se dá říci, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem.

V jakém prostředí se klíšťatům daří?
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Klíštěti se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa. Podobně nevhodné jsou také trvale podmáčené biotopy. V zemědělských kulturách se prakticky nevyskytují.

Co vyjadřuje index aktivity klíštěte?
Index aktivity klíšťat ukazuje na podíl klíšťat na daném místě, která jsou připravena k napadení hostitele. Při vyšší aktivitě klíšťat je větší riziko, že nás klíšťata nakazí některou nemocí, které přenáší. Toto riziko je vyjádřeno na stupnici od jedné do pěti, kde 1 je nejnižší stupeň rizika, a doplněno o doporučení, jak se v předpovídané situaci chovat.

Jak se aktivita klíšťat předpovídá?
Pro předpověď aktivity klíšťat využíváme teplotu a vlhkost vzduchu. Klíště nemá rádo extrémy, takže jeho aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho, nebo naopak velké vlhko. Naše předpověď vychází z matematických vztahů mezi aktivitou klíšťat a počasím, které jsme vytvářeli spolu se Státním zdravotním ústavem. Předcházel tomu systematický víceletý monitoring klíšťat a terénní mikrometeorologická měření.

Jak ovlivňuje klíště změna klimatu?
Díky zvýšeným teplotním průměrům v posledních desetiletích se výskyt klíštěte obecného posouvá do vyšších nadmořských výšek, a proto se s ním můžeme setkat i v horských oblastech až na samé horní hranici lesa.

Zdroj: ČHMÚ