Mnohé pranostiky vystihují proměnlivost dubnového počasí

Prý je to proto, že se v dubnu potkává zima s létem a obě roční období spolu zápasí, tak to aspoň vysvětlují Poláci v lidové meteorologii. Němci pak říkají: „Nevěř žádnému počasí v dubnu – apríl si stejně troubí jak chce.“

Z pohledu meteorologů dubnové počasí nemůže být jiné než aprílové.

Je to následkem typických jarních vpádů chladného vzduchu – nejčastěji mořské arktické vzduchové hmoty z vysokých zeměpisných šířek do střední Evropy. Nestálé dubnové počasí také souvisí s tím, že duben je měsícem s nejnižším průměrným tlakem vzduchu z celého roku.

Proměnlivé dubnové počasí je patrně příčinou toho, že k jednotlivým dnům měsíce máme jen málo rčení. Nejvýznamnějším „kritickým“ dnem dubnových pranostik je Jiří (24.4.)

Našim nejstarším dochovaným popisem aprílového počasí je zápis v latinském deníku Karla Staršího ze Žerotína z roku 1588. V překladu od Jana Munzara zní: „Co říká o dubnu lidové přísloví, nestálostí svou i měsíc tento dosvědčil, že pravdou jest. Bylo totiž nutno snášet proměnlivé počasí, po jasné pohodě deště následovaly, po delších opět jasno. Obzvláště však měsíc tento skrze drsnější větry škodlivý byl, které bez ustání takřka vanouce, dílem od severu, dílem od jihu stav povětří nejistým a pochybným nám učinily. K tomu deště časté a mrazy ranní plodům též nemálo uškodily, obzvláště pšenici na místech nejúrodnějších, která buď příroda, nebo rolníků nedbalost neplodnými učinila.“

Na stručném zhodnocení aprílového počasí před 400 lety je zajímavé např. správné zdůraznění meridionálního charakteru cirkulace (tj. proudění vzduchu podél poledníků). Kuriózní však je, že zmíněná dubnová lidová pranostika, kterou měl Žerotín v r. 1588 na mysli se nám nedochovala. Byla patrně velmi podobná charakteristice dubnového počasí v Partliciově kalendáři: „Povětří velmi nestálé, neveselé a větrné, s častými plíštěmi a sněhy.“

Průměrná teplota v dubnu se pohybuje okolo 8 °C, což je o 5 °C více, než v březnu a teplota je shodná s říjnovými hodnotami. Průměrný úhrn srážek dosahuje okolo 50 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2). Trvání slunečního svitu se pohybuje okolo 160 hodin za měsíc. Oproti březnu je nárůst slunečního svitu okolo 50 hodin a je srovnatelný se zářím.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více o zvycích, tradicích a mnohém dalším naleznete ZDE.