Situace je v celé republice stejná, lidé v dobré vůli, mají snahu zachraňovat mláďata zajíčků, srnečků a další. Díky své neznalosti je mnohdy, i když nechtěně, odsoudí k smrti. Děje se to všude, zvláště v období jara.

1. Toto nejsou osiřelá mláďata! Zaječí matka je záměrně odkládá samotné v trávě a jen několikrát denně je chodí nakrmit, aby k nim zbytečně nepřilákala predátory.

2.Zajíčci nemají nory ani hnízda, takže najdou-li se volně v prostoru, je to v pořádku. Nevadí jim mrazy ani sníh.

3. Běžně žijí i uprostřed sídlišť. Díky svému krycímu zbarvení a téměř žádnému pachu je malá šance, že je najde pes či kočka. Proto ani to, že se vyskytují na „nevhodném“ místě, není důvodem k odebírání z přírody!

4. Je-li zajíček v dlouhodobějším kontaktu s člověkem, nelze ho už vrátit matce, protože ho s největší pravděpodobností odmítne. Je proto velmi důležité poučit zejména děti, ať na ně nesahají.

5. Velká část takto zbytečně sebraných zajíčků uhyne i v profesionální péči záchranných stanic. Ne proto, že bychom se o ně neuměli postarat, ale z toho důvodu, že jsou nesmírně citliví na stres.