Zázrak zrození života býval vždy opředen pavučinou různých mýtů. Dodnes proto můžete narazit na staré „babské povídačky“ o porodu, k nimž se navíc přidaly moderní pověry kolující internetem. U kterých z nich platí, že je na každém šprochu pravdy trochu a kdy se jedná o čistý výmysl?

U porodu se nesmí jíst a pít

V dřívějších dobách se opravdu mohly rodičky setkat s tím, že jim byla zakázána konzumace během porodu. Dnes už tyto zákazy v porodnicích nejsou tak striktní, nicméně platí, že jíst a pít by měla rodící maminka s rozumem. „Pravdou je, že když děloha kontrahuje, rozšíří se a vytlačuje vše kolem sebe. Plný žaludek jde proto ven. Už se mi stalo, že když přišly kontrakce, oběd maminky mi doslova ‚přelétl přes záda’. Ženám tedy nezakazujeme jíst, ale na druhou stranu by se neměly přecpávat – vepřo knedlo zelo se k porodu opravdu nehodí. Spíš bych doporučovala jen menší svačinky, jako je banán, piškoty, přesnídávka, lehká jídla, kousek čokolády, anebo hroznový cukr, který dodá sílu a energii,“ radí Ivana Martínková, vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. „Dokud mají ženy chuť si něco dát, ve skutečnosti ještě nerodí. Protože jakmile přijde opravdový porod, většinou nemá žena na jídlo ani pomyšlení,“ dodává s úsměvem její kolegyně, porodní asistentka Jitka Benešová.

Jednou císař, znovu císař

Toto pravidlo v současnosti již neplatí, i ženy po císařském řezu mohou své druhé miminko přivést na svět přirozenou cestou, pokud tomu nebrání žádný jiný zdravotní problém matky či dítěte. Po dvou či více císařských řezech už se ale vaginální porod nedoporučuje, protože by mohlo hrozit i riziko protržení dělohy. 

Při bondingu se miminko ihned po porodu položí na chvilku na maminku 

Takzvaný bonding (slovo je odvozeno od anglického „bond“, tedy pouto, připoutání) je velmi častým přáním rodiček. Miminko se hned po porodu přiloží na maminku přímo „kůže na kůži“, čímž se lépe naváže vzájemný kontakt, vzniká silné emocionální pouto a proces podporuje také lepší nastartování kojení. Lze jej provést i po císařském řezu. „Někteří lidé si ale mylně myslí, že stačí, když se miminko po porodu přiloží na kůži maminky na 2 minuty a bonding je hotový. Úspěšný bonding by však měl trvat alespoň 1,5 hodiny, ideálně okolo 2 hodin. Děťátko zůstává nahé, jen mu někdy dáváme plínu, pokud maminka nechce být počůraná nebo pokakaná, protože miminka se vyprazdňují. Navíc bonding nemusí být jen ihned po porodu, ale dá se praktikovat také později na oddělení šestinedělí – opět je ale důležitý delší časový úsek,“ vysvětluje porodní asistentka slánské porodnice Jitka Benešová. 

Druhé dítě jde pokaždé na svět rychleji a snáze

Říká se, že druhý porod je kratší, méně bolestivý a jednodušší. „Ano, opravdu je často rychlejší a jde to snáz. Může to být dané i tím, že maminka už proces zná, ví, co ji čeká, a má ‚volnější’ hlavu. Nezapomínejme ale, že výjimky potvrzují pravidlo!“ upozorňuje porodní asistentka Jitka Benešová. Její slova potvrzuje také vrchní sestra Ivana Martínková a dává příklad z praxe: „Měla jsem vícerodičku na předporodním kurzu a říkala mi, že si svůj třetí porod chce užít. Chtěla u něj mít dulu, plánovala, jak bude vše probíhat, těšila se… Nakonec ale vše dopadlo úplně jinak. Dorazila bez duly, prosila o epidural a neminul ji operační výkon. Když bylo po všem, řekla mi, abych všem budoucím maminkám vzkázala, že každý porod je jiný, protože ten třetí u ní byl složitější než předchozí dva.“

U porodu se vždycky hodně křičí

Nalijme si čistého vína: Porod zkrátka bolí. „Někdy se porod prezentuje jako zážitek, který je jen dobrý, ale jde opravdu o bolestivou záležitost. Každý ovšem vnímá bolest jinak a také se ženy jinak chovají. Některé skutečně křičí, protože jim to pomáhá, jiné trpí tiše. A pak je tu i skupina maminek, které jsou v klidu, ale jakmile přijde doprovod, začnou křičet. A když se partner opět vzdálí, znovu se utiší. Může to být způsobeno tím, že se před cizím člověkem drží, ale když se objeví někdo blízký, chovají se přirozeně. Co ale vždy platí: Jakmile žena porodí, bolest přejde a na to zlé se obvykle při pohledu na miminko zapomene,“ říká porodní asistentka Lucie Pecinová.

Kvůli urychlení porodu v porodnici „skáčou na břicho“

Jako „skákání na břicho“ se označuje takzvaná Kristellerova exprese, což je stará metoda, při níž porodní bába nalehla na břicho rodičky a tlačila do něj loktem, aby dítě vypudila ven. Metoda je již od 50. let minulého století zakázána, jelikož může způsobit vážné zdravotní následky u dítěte i ženy, přesto je dodnes „postrachem“ budoucích maminek. „Občas slýchávám historky o tom, že stokilová porodní asistentka skočila mamince na břicho, ale dnes už by si snad nikdo netroufl něco takového udělat, protože by mohlo dojít k ruptuře dělohy. Někdy ovšem mamince pomůže, když jí položím dlaň na fundus dělohy (horní část dělohy), čímž jí ukážu, kam má zacílit tlačení – a ona pak do té ruky tlačí,“ vysvětluje Lucie Pecinová. 

Oxytocin je „nepřirozený“

Podání oxytocinu, který dokáže porod urychlit, bývá někdy mezi maminkami démonizováno. Ve skutečnosti je však oxytocin hormon, jenž se do těla běžně uvolňuje – vyplavuje se například i při orgasmu. Při porodu vyvolává kontrakce, proto se někdy uměle připravený oxytocin podává k vyvolání porodu či posílení kontrakcí u již probíhajícího porodu. „Když běží porod a v určité fázi se zastaví, samozřejmě máme spoustu nemedicínských postupů, jak ženě pomoci – aromaterapie, polohování, sprcha, balon… To vše se u nás dá realizovat. Jenže přes to všechno někdy nález opravdu neprogreduje a je vhodné, abychom v danou chvíli podali oxytocin, jelikož pracující děloha se jako každý orgán po čase unaví a musíme s časem a energií šetřit, mít sílu na později. Když dáme ve správnou chvíli oxytocin, je to prevence toho, že po porodu se děloha nestáhne, nevznikne tzv. děložní hypotonie, žena bude méně krvácet – ale hlavně porod úspěšně dokončíme. Jenže někdy žena přes to všechno řekne: ‚Ne, oxytocin v žádném případě.’ To jsou situace, kdy se neshodneme,“ popisuje MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Po porodu může dítě „chytit“ novorozeneckou žloutenku

Určitě nemusíte mít obavy, že by se dítě v porodnici nakazilo žloutenkou! Takzvaná novorozenecká žloutenka se u dětí objevuje poměrně často a vyznačuje se zažloutlým zbarvením kůže i očního bělma. „Maminky se nás někdy ptají: Kde tu žloutenku chytil? Vždy jim vysvětlujeme, že se nejedná o infekční onemocnění, které by bylo možné od někoho chytit. Je způsobeno zvýšenou hladinou bilirubinu, který vzniká rozpadem červených krvinek,“ objasňuje porodní asistentka Jitka Benešová. 

Z porodnice už půjdu domů ve svém normálním oblečení

Maminky, které se těší, že kila nabraná během těhotenství zázračně zmizí během porodu, mohou být zklamané. „Často je to po porodu ještě horší. Spousta maminek je překvapená, že otečou v souvislosti s nástupem laktace, kdy se vyplavují bílkoviny z těla, navíc po ztrátě krve při porodu se tělo začne zavodňovat. Otoky tedy mohou být dokonce i větší než před porodem. Vždy jim říkám: Buďte v klidu, 9 měsíců tam, 9 měsíců zpátky. Pravdou ale je, že jsou i maminky, které přiberou třeba jen 10 kg a při odchodu z porodnice vypadají, jako by nerodily. Navíc jim kojení pomáhá hubnout. Je to zkrátka u každého jiné,“ připouští Lucie Pecinová. 

Maminky jsou v porodnicích šikanovány

„Poslední dobou jsem to už slyšela několikrát, že se rodičky v porodnicích šikanují a ponižují, ale vlastně ani nevím, co si pod tím představit. Každopádně bych doporučila, aby maminka před porodem využila možnosti jít se do porodnice podívat, o všem si promluvit, probrat své představy,“ radí Lucie Pecinová. Je dobré si připravit seznam otázek, které vás zajímají. Díky návštěvě a konzultaci si

můžete vše ujasnit dopředu a nedojde ke zbytečným komunikačním šumům nebo rozčarování. Navíc se dozvíte více o celkové atmosféře v porodnici. „Zájemkyním návštěvu naší porodnice umožňujeme po předchozí domluvě, stačí předem zavolat a dohodnout se na termínu,“ dodává porodní asistentka.