„Léčiva vždy užívejte s respektem,“
říká vedoucí slánské nemocniční lékárny Mgr. Marcela Komrsková

Kroky mnoha lidí, kteří vycházejí ze dveří pavilonů Nemocnice Slaný, vedou do lékárny v areálu, aby si zde vyzvedli potřebné medikamenty. Jak se zajišťuje dostupnost léků, jak lze předcházet chybám v užívání a na co si dát pozor u volně dostupných léčiv? Nahlédli jsme do zákulisí slánské nemocniční lékárny a v rozhovoru s Mgr. Marcelou Komrskovou vám prozradíme, jak probíhá každodenní práce farmaceutů a jaký význam má jejich spolupráce s lékaři pro naše zdraví. 

Výhodou nemocniční lékárny je nejen fakt, že to do ní mají lidé od lékaře blízko, ale také zde funguje vazba mezi lékárnou a lékaři v nemocnici. Jak vlastně tato spolupráce probíhá?

Výhodou je, že lékař už při preskripci, tedy předpisu léku, v systému vidí, jestli máme daný lék skladem a má i veškeré další informace o léčivu, včetně úhrady apod. Jestliže potřebuje něco ověřit, stačí zatelefonovat a my mu požadovanou informaci dáme. Pokud je to možné, lékaři proto obvykle předepisují léky, které máme na skladě a pacient nemusí léčivo nikde složitě shánět. Spolupráce ale funguje i obráceně. Ne vždy má lékař čas ověřovat dostupnost léku a pokud se stane, že daný lék nemáme, stačí zvednout telefon a domluvit se, jak postupovat – například vybereme lék stejné skupiny s danou účinnou látkou a lékař zašle nový recept, takže pacient to nemusí řešit. Jindy se zase stává, že na receptu je například uvedena úhrada pacientem, ale zákazník nám řekne, že má mít lék hrazený pojišťovnou. Musíme také kontrolovat, zda je správně předepsaná dávka a frekvence užívání. Pokud je tam chyba, nebo nejasnost, opět zavoláme lékaři, ujasníme si situaci a případně lze napsat recept nový. Je to pro pacienta pohodlnější, než kdyby se musel vracet zpět k lékaři.

S jakými odbornými ordinacemi máte nejužší spolupráci?

Nejužší spolupráci máme v rámci slánské nemocnice s kardiologií, revmatologií a diabetologií, ale spolupracujeme třeba i s chirurgií a ortopedií. Lékaře pravidelně oslovujeme a domlouváme s nimi spektrum léčiv, které chtějí, abychom měli skladem. I co se týče doplatků, snažíme se toto vybalancovat, protože víme, že cena je pro pacienty důležité téma.

Jak se plánují zásoby léků v nemocniční lékárně, aby se nestávalo, že nějaký lék není dostupný?

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) denně aktualizuje volně přístupnou tabulku, ve které dopředu vidíme, který lék půjde do výpadku. Každé ráno proto tuto tabulku zkontrolujeme. Pokud se u nějakého léku objeví, že bude mít výpadek, podíváme se, jestli ho máme na skladě dost, a skladové zásoby, pokud to jde, tomu přizpůsobíme. Takto se snažíme předcházet tomu, aby se nás výpadky dotkly co nejméně, zvláště v nemocniční části lékárny, tedy u léčiv pro hospitalizované pacienty. Samozřejmě ale pokud lék neseženete v celé republice, pravděpodobně ho mít také nebudeme. 

Jak často se stává, že by nějaký lék nebyl skladem?

Naší výhodou je, že bereme od širokého spektra dodavatelů. Nezaměřujeme se jen na jednoho. Důležitá je účinná látka, ale může existovat například deset léků s různými názvy, které ji obsahují – a my jich obvykle máme více, proto můžeme většinou pacientům nabídnout i alternativu. Málokdy se u nás tedy stává, že bychom zákazníky posílali do jiné lékárny, protože něco nemáme. Jestliže jde o léky na předpis, pak je výdej léčiv řízen zákonem. Podle něj může lékárník přímo při výdeji zaměnit lék jen se stejnou účinnou látkou a stejnou cestou podání. V případě volby úplně jiné účinné látky rozhoduje lékař a vydává nový recept. Dělo se to například, když byly celorepublikové výpadky antibiotik. 

Stává se někdy, že pacient má nevhodnou kombinaci léků? K jakým nejčastějším chybám dochází?

Nejčastější chybou je, když pacienti berou dva léky se stejnou účinnou látkou. Například k nám přišla zákaznice s předepsaným lékem na bolest od dvou lékařů. Naštěstí oba recepty vybírala u nás, proto jsme to odhalili. Kdyby šla s každým receptem do jiné lékárny a došlo k výdeji obou léků, brala by nadměrné množství.   

Co když si někteří pacienti, například v seniorském věku, nejsou jistí, které léky užívají, protože si nevzpomenou na jejich název. Existuje nějaká prevence, aby jim nebyly předepsány léky, jejichž kombinace může být riziková?

Naštěstí existuje lékový záznam pacienta, do něhož má přístup lékař, ale za určitých stanovených podmínek při lékové konzultaci do něj může nahlédnout i lékárník. V tomto systému přesně vidíte, jaké léky lékař pacientovi předepsal, ale i to, jaké si pacient vyzvedl v lékárně. Vidíme všechny recepty – předepsané i vydané. Záznam je až rok zpět. Vstup do tohoto systému je skrze občanský průkaz, proto lidem doporučujeme, aby si jej s sebou do lékárny brali. Díky němu můžeme předcházet problémům s kombinacemi nevhodných léků. 

Dokážete zákazníkům pomoci i s výběrem léků, které jsou ve volném prodeji?

Ano. Záleží vždy na tom, s jakým problémem přicházejí, často mají zákazníci už sami zkušenost s určitými léky. Pokud potřebují radu, vždy jim doporučujeme osvědčené značky, které máme sami vyzkoušené z osobní zkušenosti a víme, že fungují. Veřejná část naší lékárny je součástí virtuálního řetězce Pharmapoint, takže skrze webové stránky www.pharmapoint.cz/erecept mají zákazníci možnost si u nás rezervovat léky na e-recept anebo využít i QR kód. Pro volný prodej máme i klientský věrnostní program, ale je důležité zmínit, že se to netýká léků na recept. Nemůžeme tedy lidem slibovat výhody, když si u nás například vyzvednou určitý počet receptů.

Nabízíte kromě léků i jiné poradenství?

Česká lékárnická komora v rámci vzdělávání pro lékárníky umožňuje tzv. garantované kurzy, které mohou lékárníci absolvovat. Rádi jsme se do těchto kurzů zapojili, takže nabízíme například podporu při odvykání kouření, absolvovali jsme garantovaný kurz zaměřený na problematiku lékových interakcí a nabízíme i podporu snižování hmotnosti. Tam je ale důležité, aby si lidé uvědomili, že si nestačí jen „něco dát“ a všechno bude v pořádku. Zásadní je upravit životní styl.

Stává se vám, že lidé se svými potížemi nejdou hned k lékaři, ale raději zamíří nejprve do lékárny a konzultují potíže s vámi?

Záleží na typu onemocnění i na typu pacienta. Pravdou ale je, že se nám to stává poměrně často. Lidem se nechce sedět v čekárně a čekat, až na ně u lékaře přijde řada, takže nejprve se jdou poradit do lékárny. Někdy přijdou v pátek odpoledne s tím, že nechtějí na pohotovost.

Kdy rada lékárníka postačí a kdy je naopak návštěva lékaře nezbytná? 

Někdy dokážeme zákazníkům pomoci třeba s bolestí zubů, protože bolest může vycházet i z dásní. Například u horečnatých onemocnění, když se vám daří horečku srážet a výrazně nestoupá, obvykle první tři dny bez porady s lékařem nejsou problém, pokud ovšem nemáte nějaké přidružené potíže. Třeba s akutní bolestí břicha je vždy potřeba navštívit lékaře. Také u potíží s močovými cestami je lepší jít k lékaři, protože onemocnění může zejména u žen snadno sklouznout do chronického stavu. Samozřejmě bez návštěvy lékaře se nikdy neobejdete, pokud potřebujete neschopenku.

Jak je to u dětí?

Co se týče dětí, je třeba podotknout, že při horečnatých onemocněních u nich může dojít rychleji k dehydrataci než u dospělých. Není tedy divu, že většina maminek jde k lékaři dříve než po 3 dnech. Co nejrychleji by měly navštívit lékaře v případě, že se přidá vyrážka, bolesti oušek, bolest bříška – v takových případech bych radila určitě s návštěvou lékaře neotálet a vyhledat jej co nejdříve.

Na co si u volně prodejných léků dávat pozor?

Dobrým příkladem může být třeba lék s obsahem paracetamolu. Paracetamol má velmi úzké tzv. terapeutické rozmezí, to znamená že léčebná a toxická dávka k sobě mají blízko. Proto nesouhlasím s tím, že si paralen můžete koupit u pumpy, jelikož toxická dávka je 8 tablet, což není moc. Pokud si člověk dá pouhé 4 g paracetamolu, může se dostat do velmi vážného stavu. Mohou mu selhat játra a s tím už se nedá nic dělat. Je proto také důležité správné dávkování úměrně kilům člověka. S tímto léčivem zacházejte opravdu s respektem.

Jak se díváte na to, když si lidé berou najednou lék s obsahem paracetamolu a k tomu hned lék s obsahem ibuprofenu, aby se jim co nejdříve udělalo lépe? 

Měli by si uvědomit, že tím nadměrně zatěžují játra, takže určitě bych to nedělala. Já osobně bych si například nevzala ani lék s obsahem 400 mg ibuprofenu. Když vím, že mi zabere i 200 mg, tak proč bych si měla brát víc? Léčiva vždy užívejte s respektem.

Setkáváte se někdy i s nějakými mýty, které se týkají léků?

Tím nejčastějším asi je: „Vezmu si pilulku a všechno se vyřeší.“ Lidé někdy nejsou ochotní dát tomu čas, aby se uzdravili. Když si doma lehnete do postele a budete ležet s tabletkou nebo bez ní, výsledek bude prakticky stejný. Lidé si ale chtějí spolknout lék a jít zítra do práce. Je však důležité si uvědomit, že pro uzdravení nestačí jen léky, je potřeba také dodržovat určitý režim.

Připravujete také individuální mastičky nebo léky na míru? 

Léčivo na míru připravujeme běžně, minimálně jednou až dvakrát týdně, záleží na sezóně. Je to nutné například v případě, že je zapotřebí specifické dávkování. Mastičky a krémy už příliš často nepřipravujeme, protože šíře hromadně vyráběných léčiv je v současnosti natolik veliká, že málokterý lékař sáhne po připravovaném léčivu. Stává se to, když je kupříkladu výpadek léčiva, pak při nedostupnosti nahrazujeme i masti nebo krémy. Nejčastěji ale u nás v lékárně připravujeme čípky a tobolky. Pro dětské pacienty jsou to většinou čípky na laryngitidy. Tobolky obvykle lékaři předpisují z důvodu, že se nevyrábí odpovídající léčivo. U nás například internisté předepisují tzv. solné tablety, kdy při určitých onemocněních do sebe musíte dostat až gram soli v jedné kapsli. 

Jak dlouho příprava léků na míru trvá? Dostane jej zákazník na počkání?

Na počkání nelze připravit téměř nic. I smíchání dvou základů mastí trvá minimálně půl hodiny – musíte je navážit, připravit, smíchat, dát do kelímku, kelímek označit, individuálně spočítat v počítači a připravit ekonomické podklady pro pojišťovnu. Většinou nám na to vše ale stačí hodina až dvě. Kapsle a čípky trvají déle, obvykle minimálně půl dne. U tobolek to trvá déle kvůli pracnosti, u čípků je to zase proto, že se musí připravit čípkový základ a pak počkat, až ztuhne. Rozpis je vždy přísně individuální. Máme dané od lékaře hlavní účinné látky a jejich množství, pokud nejsou zmíněny pomocné látky, můžeme je doplnit. Vždy je také přesně určené množství přípravku, například 30 tablet, 300 gramů masti a podobně. S nadsázkou by se dalo říct, že je to podobné, jako když pečete buchtu.