Vlastivědné muzeum ve Slaném bylo založeno 18. května 1885 na návrh učitele a spisovatele Václava Štecha v Občanské besedě. Slavnostně bylo otevřeno 12. září 1886. Prvním kustodem sbírek byl Václav Štech a prvním starostou muzejního sboru se stal tehdejší starosta August Hemerka (Karel Čížek: Slánské obrázky a vzpomínky, 1943).

Od samého počátku bylo budováno jako vlastivědné, přičemž v jeho sbírkách převládaly archeologické, historické a národopisné exponáty.

Počátky a přesuny muzea

Muzeum bylo nejprve umístěno v domě č. 143 na slánském náměstí. Jakmile se však jeho sbírky začaly rozrůstat, zejména díky převzetí kolekcí ze zrušených muzeí v regionu, původní prostory přestaly být vyhovující. Roku 1897 se proto muzeum přestěhovalo do přízemí bývalé piaristické koleje, kterou tehdy sdílelo se slánským gymnáziem. Další stěhování vedlo do františkánského kláštera, kde muzeum získalo nejrozsáhlejší prostory, avšak jeho expozice zde působily spíše jako skladiště.

Na chodu muzea se podílela nejen muzejní správa, ale také městská rada a literární odbor Občanské besedy, což se však ne vždy ukázalo jako efektivní. Významným mezníkem se stal 1. listopad 1891, kdy z iniciativy Václava Štecha vznikl Muzejní spolek. Ten podnítil muzejní aktivity, organizoval výstavy, přednášky a vydával publikace. Roku 1893 začala vycházet ročenka Slánský obzor, která přetrvala dodnes.

Stabilizace a moderní vývoj

V roce 1937 začala výstavba nové budovy pro reálné gymnázium, což umožnilo, aby se muzeum v roce 1940 přestěhovalo zpět do uvolněných prostor, kde sídlí dodnes. Přesto se i v současnosti potýká s nedostatkem místa.

Muzeum v současnosti vede ředitel Mgr. Jan Čečrdle. Kromě stálých expozic zaměstnanci pravidelně organizují tematické výstavy a přednášky.

Pobočka v Třebízi

Pobočkou Vlastivědného muzea ve Slaném je Národopisné muzeum Slánska v Třebízi. V období socialismu utrpěla řada vesnických staveb devastací, což se nevyhnulo ani Třebízi. Naštěstí v letech 1969–1975 pod vedením tehdejší ředitelky Boženy Frankové vznikl projekt na vybudování národopisného muzea. Restaurace začala u Cífkova statku podle návrhu stavitele Jana Nedvěda, který vedl stavební práce až do své smrti v roce 1975. Poté se úkolu ujal jeho bratr Karel Nedvěd a dovedl skanzen do dnešní podoby.

Muzeum v Třebízi věrně zachovává tradiční vzhled lidových staveb a představuje život vesnické rodiny. Expozice ukazuje zemědělské nástroje, vesnická řemesla i obchodní činnost. Velký podíl na úpravě návsi a historických budov měli místní obyvatelé.

Poděkování Blaženě Hrabánkové

Na sklonku roku 2024 se s muzeem rozloučila dlouholetá pracovnice Blažena Hrabánková. Její přínos pro instituci byl neocenitelný, podílela se na organizaci výstav, přednášek i svatebních obřadů v kapli Zasnoubení Panny Marie a muzeu v Třebízi. Díky jejím kontaktům se podařilo získat cenné přírůstky do sbírek a zaznamenat vzpomínky pamětníků pro celostátní projekty jako Paměť národa či Příběhy 20. století.

Jménem Vlastivědného muzea ve Slaném jí děkujeme za její obětavou práci a přejeme mnoho zdraví a pohody do dalších let.

Muzeum Slaný, foto Jan Studený