Myslivci, myslivecké rady a pověry. Dříve lidé věřili, že myslivci jsou ve spojení s nadpřirozenými a temnými silami. Přinášíme něco málo z toho co se říkalo a čemu se věřili naši předci ve spojení s myslivci.
Například věřili, že kdesi v zákoutí tichého boru si myslivci natrhají čarodějných bylin, že si kují kule zvláštním způsobem, že rozkazují zvěři po své vůli a ta že je ochotně poslouchá. Bylo tomu však proto, že myslivci dobře znali život zvěře a ptactva, byli vycvičeni ve střílení a znali léčivost a jedovatost různých rostlin, kterých dovedli úspěšně využívat při léčení lidí i zvířat.
Lidé se také domnívali, že myslivci mají spolky s ďáblem a že s jeho pomocí provádějí čáry. Dokonce si představovali ďábla jako myslivce, jak o tom vypravují lidové pohádky. Děvčata se zase svěřovala, že švarný myslivec dovede okouzlit jejich srdce a pytlák se bál vystřelit na myslivce, aby se od něho neodvrátila kulka k neopatrnému střelci. Není tedy divu, že právě v mysliveckém prostředí přežívaly a rodily se pověry, čáry a kouzla. Podle některých, je nejvíce čar a pověr spojeno právě s myslivci, ale i s pastýři a mlynáři.
Jako amulety „zajišťující“ nezranitelnost se nosily například kamzičí koule, peří sovy, hadí kůže omotaná kolem pasu, provaz z oběšence, kulka vyňatá z těla zastřeleného, a především pak mince s obrazem svatého Jiřího.
– Když přijde někdo na učení myslivecké, dá si mistr jeho pozor, co poprvé střelí. Zastřelí-li čvernohé zvíře, praví: „Zůstaneš dlouho u nás“, zastřelí-li ptáka, dí: „Brzy nám ulítneš“. (1855)
– Myslivcům a rybářům jdoucím na lov nemá nikdo přáti zdaru, neboť pak to s lovem špatně dopadne.
– Vyjde-li myslivec ráno do lesa, má učinit cestu křížem a pak prý bude šťasten na zvěř.
– Když nemůžeš nic zastřelit, odšroubuj lauf a dej ho na tři hodiny do pomejí a než ji budeš nabíjet, jdi s ní, kde jsou dvě dřeva u vrchu srostlé a v prostředku ne, protáhni tou dírou 3krát ručnici a pak bude dobře lovit. Zkušeno jest.
– Na den sv. Filipa (3.5.) do slunce východu zastřel něco doma a s tou krví vytři ručnici. Pak octem pomazej vejstřelek a nos při sobě, tak budeš míti v myslivosti štěstí.
– Když chceš, aby myslivec nic zastřelit nemohl, když on jde na lov, pohleď na něj 3krát skrze prsty a potřetí se proti němu skrz ně naplij, a i kdyby více zvěře bylo, on nic nezabije.
– Myslivcovi můžeš udělati, aby nic netrefil, když vezmeš ze zastřeleného zvířete tři chlupy a zatluč je do osiky, jakmile tam zarostou, nezastřelí myslivec jaktěživ žádné zvíře, poněvadž se ruce pak třesou jako osika.
– Abys k žádnému úrazu nepřišel, vezmi zaječí běhák, pomaž ho sádlem z toho zajíce a vezmi též drozdovu hlavu, a to všechno nos při sobě. Budeš rázný a k žádnému úrazu nepřijdeš, nic se tě nechytne a budeš si jistý.
– Aby ses nebál žádný rány, vezmi mechu, který jest v hlavě umrlčí, zabal do pěkných šátků, nos je při sobě, neublíží ti žádná rána sečná ani střelná.