Příběhy ze života ne-obyčejného „ajťáka,“ otce tří dětí, neobyčejnou formou podané. Jiří May je úspěšným spisovatelem příběhů, jejichž autorem je sám život. Pokud o něm chcete vědět víc, čtěte do konce.

KRONIKA RODINNÉHO CHAOSU: Žaludový guláš: Uvařil jsem v lese dětem tajemný kotlík. Přežili jsme

Děti v cestopisu viděly domorodce vařit žaludy, takže jsme se rozhodli to zkusit taky. Po dvou hodinách vaření na ohni jsem se odvážil ochutnat a nebylo to špatné.

Když děti uvidí něco v televizi, zpravidla to končí otázkou: „Tati, můžeme to zkusit taky?“ Tentokrát šlo o žaludy, které v cestopisu vařili domorodci. A tak jsme vyrazili na podzimní výlet do přírody. Když jsem viděl ty žaludy na zemi, hned jsem věděl, co nás čeká. Děti se vrhly do sbírání, jako by objevily zlato. Manželka se na nás koukala s podezřením, ale neříkala nic.

Žaludy jsme nakonec domů nevezli. My totiž potřebovali opravdový zážitek. Rozdělali jsme ohýnek, postavili kotlík s vodou a vyloupané žaludy začali vařit. Ještě jsem je raději trochu pokrájel. Každých patnáct minut jsme měnili vodu. Nesmějte se, domorodci to přece dělali taky a děti se poslouchat musí. Zbavuje to žaludy hořkosti. Dvě hodiny jsme s dětmi hlídali oheň a já cítil, že přede mnou je velký moment. Konečně jsem se měl stát moderním „lovcem-sběračem“. Návrat k přírodě.

Když žaludy konečně změkly, cítil jsem se jako odvážný průzkumník. Ze všech lidí okolo jsem byl první, kdo ochutnal. Chutnalo to skoro jako spařené mandle těsně před tím, než je dáte pražit. Přidal jsem trochu soli, vyklopil tam vepřové ve skle a přikrájel pár hříbků. Říkám vám, Rumcajs by měl radost! Bašta jak od loupežníka. Děti jásaly, jako bychom právě vyhráli hlavní cenu za kulinářský objev. Co jim stačí ke štěstí, že?

Žaludy: Co jste možná nevěděli

Naše dobrodružství bylo zábavné a je škoda, že žaludy nejsou běžnou potravinou v naší kuchyni. Jak ukázali domorodci a další národy po celém světě, žaludy jsou bohaté na škrob, vlákninu a nenasycené tuky. Když je správně připravíte, mohou být chutnou a výživnou složkou jídelníčku.

Proč se však do žaludů pouštíme spíše v nouzi? Protože obsahují třísloviny, které jsou hořké a těžko stravitelné. Právě proto je nutné je před vařením několikrát povařit a vodu měnit, aby se tyto nežádoucí látky odstranily.

V některých zemích se z žaludů připravuje i mouka, která se používá pro pečení chleba nebo sušenek. A co třeba žaludovka? Tato „kávová náhražka“ z pečených žaludů má údajně jemnou, oříškovou chuť a je skvělá pro ty, kteří se vyhýbají kofeinu.

Co bude dál?
Příště možná zkusíme něco méně exotického, co nevyvolá v naší domácnosti rozdělení názorů. Ale co si budeme povídat, když chcete děti zabavit, žaludy na ohni jsou rozhodně lepší než další epizoda oblíbeného seriálu. A i kdyby manželka nesdílela naše nadšení, pro nás to bylo jako vařit se samotným Rumcajsem.

Kdo je Jirka

Usměvavý, skromný, empatický Kladeňák se smyslem pro humor, který ho nepřechází ani přesto že má tři děti, nebo právě proto. Únik z pracovního napětí a od obrazovky počítače nalezl ve formě sdílení osobních zážitků a pohledů na svět kolem sebe.

V relativně krátké době si získal více než sto padesát tisíc čtenářů napříč celou republikou a jeho příběhy, vydávané formou tří témat, jsou stále oblíbenější. Úspěch lze vysvětlit stylem  psaní, ve kterém se odráží jeho specifický pohled na vše okolo nás, protkaný přívětivým humorem s nepatrnou trochou nadsázky. Zdali je, dle jména, příbuzný s Karlem Mayem, známým otcem Vinetoua a Old Shatterhanda, tak to nám nechce prozradit.

Pokud chcete číst vice z jeho pera, stačí kliknout na jeden z odkazů níže.

Fake news CZ	Satira	Kronika rodinného chaosu