Nejen Kladeňáci, ale i obyvatelé Chicága si připomněli 150 let od narození syna Kladna a oblíbeného starosty amerického města Antonína Čermáka. Člověka, který se zapsal nesmazatelně do dějin několikrát. Člověka, který se vypracoval svou vlastní pílí.

Foto: Antonín Čermák na návštěvě u prezidenta T. G. Masaryka 18. srpna 1932.

Město Kladno udělilo Antonínovi Čermákovi 19. června 2023 jednohlasným rozhodnutím zastupitelstva čestné občanství in memoriam. „Jde o jednu z největších osobností, která se kdy na Kladně narodila. S udělováním čestného občanství by se mělo šetřit a mělo by ho být jako šafránu, ale v tomto případě o tom nelze polemizovat a je správně, že se Antonín Čermák stává čestným občanem města,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf

„Čestné občanství patří Antonínovi Čermákovi za jeho nevšední lidské úsilí, píli a houževnatost při jeho cestě z chudých poměrů do pozice starosty Chicaga, jednoho z nejvýznamnějších amerických měst, a jeho zásluhy v rámci působení v této funkci. Stejně tak oceňujeme celoživotní šíření dobrého jména jeho rodného města Kladna,“ uvedla při příležitosti významné události kladenská historička Gabriela Havlůjová. 

Antonín Čermák se narodil do rodiny kladenského horníka 9.  května 1873, svůj první rok již ale slavil v náruči své matky na Ellis Island v americkém New Yorku jako emigrant. Rodina se usídlila ve městě Braidwood v Illinois, asi 53 km od Chicaga. Antonín následoval svého otce a už jako dítě tu pracoval v šachtě. Těžká dětská práce v dole ho však motivovala ke studiu, chtěl se mít lépe, a tak přes den pracoval a po nocích studoval. Již ve třinácti letech odešel do Chicaga, kde v roce 1892 založil vlastní povoznický podnik. Těžce vydělané peníze investoval chytře do realit a k úspěchu přidal respekt chicagské společnosti, váženost. 

V roce 1894 se oženil s Češkou Marií Horejšovou, která mu povila tři dcery. Lákaly ho věci veřejné. Vstoupil mezi demokraty, v roce 1902 byl zvolen do sněmovny státu Illinois a od roku 1909 se stal členem městské rady města Chicaga. Starostou amerického města byl zvolen 7. dubna 1931, svého protikandidáta porazil o 200 tisíc hlasů, volilo ho 58 % voličů. Nutno podotknout, že v té době žilo ve městě přes 100 tisíc Čechů. „Byl prvním a dosud posledním starostou v historii Chicaga, který se nenarodil v USA, ani nebyl anglosaského původu,“ zdůraznila Gabriela Havlůjová a dodala: „Jeho hlavní cíl bylo vymýtit gangstery v čele s proslulým mafiánem Al Caponem z města, ale rovněž aktivně připravoval Světovou výstavu.“ 

Na svou rodnou vlast nezapomněl. V srpnu 1932, necelý rok před svou násilnou smrtí, Československo navštívil. V Praze byl ubytovaný v hotelu Šroubek a kromě hlavního města a samozřejmě rodného Kladna navštívil řadu dalších českých měst. Všude byl vítán a oslavován, přijetí se mu ve slovenské Bystřičce i u prezidenta Tomáše G. Masaryka. „V Kladně strávil jeden den, 10. srpen. Oběd si vychutnal v nově otevřené restauraci turistické chaty na Kožově hoře. Na radnici se setkal s vedením města v čele se starostou Karlem Kindlem, věnoval peníze na charitu a z balkonu promluvil k tisícům občanů, které ho očekávaly na historickém náměstí. Prošel se také Kladnem až ke svému rodnému domu. Ten stával v tehdejší V. ulici, dnes je to přibližně prostor kolmý k ulici Československé armády 3209,“ připomněla historička. 

Čermákův život byl tragicky přeťat 15. února 1933 v Miami na Floridě, kde se účastnil spolu s nově zvoleným prezidentem Franklinem D. Rooseveltem politického meetingu. Spolu s dalšími lidmi byl postřelen atentátníkem – třiatřicetiletým přistěhovalcem ze Sicílie Giuseppem Zangarou. 6. března chicagský starosta na následky zranění zemřel. Dodnes se vedou spory, zda se jednalo o atentát na Roosevelta či Čermáka. Smrt oblíbeného starosty vyvolala v Americe obrovský smutek a na poslední rozloučení se s ním na českém národním hřbitově v Chicagu přišlo rozloučit tehdy nevídané množství lidí – přes 150 tis. občanů města. 

„Zda kladenský rodák pronesl k Franklinu D. Rooseveltovi legendární poslední slova: ‚Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy, pane prezidente,‘ už nezjistíme, ale rozhodně nezapomínáme. Důkazem je květnový slavnostní program u příležitosti výročí 150 let od narození Antonína Čermáka, který jsme v Kladně pod záštitou primátora Milana Volfa uspořádali, ale i pojmenování ulice přilehlé k místu, kde stával jeho rodný dům, jako Čermákova. Při příležitosti oslavy jsme také nechali vyhotovit novou pamětní desku,“ uvedla Havlůjová a připomněla: „Na místě Čermákova rodného domu se rovněž nachází pamětní deska. Byla odhalena 16. června 1935 a několikrát v průběhu let sejmuta a znovu umístěna, ať už v důsledku nacistické okupace či asanace čtvrti. Od 90. let je v místě již zbouraného Čermákova rodného domu deska nová. Píše se na ní: ‚Antonín Čermák je symbolem. Je symbolem splněného amerického snu, byť se smutným koncem. Málo se připomíná i jeho role při vzniku Československa. V Chicagu žila obrovská česká menšina, díky jejíž podpoře Masaryk mohl bojovat za své demokratické ideály a neřešit, že nemá na jízdenku na vlak.‘“  

Na slavného kladenského rodáka nezapomnělo ani Chicago, které ve stejný den kladenské oslavy 9. května 2023, pouze s časovým posunem, rovněž oslavilo výročí narození svého legendárního starosty, a to v prestižních prostorách Chicago Cultural Centre a za účasti starostky Chicaga Lori E. Lightfoot. Této akci předcházela vzpomínka na Antonína Čermáka u jeho hrobky a ve vznosném kolumbáriu Českého národního hřbitova v Chicagu, kde promluvil i tajemník Magistrátu města Kladna Zdeněk Slepička.