Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně zve na letní výstavu, věnující se kladenským koupalištím a představující i lokality v okolí, kam se Kladeňáci chodili koupat. Výstava bude otevřena od pátku 3. července a potrvá do 20. září.

Vznik klasických koupališť – podnikatelského záměru provozovaného na ohrazených přírodních či uměle vytvořených vodních plochách spojený s výběrem vstupného – spadá na Kladensku do 20. – 30. let 20. století. Nejstarší koupaliště v blízkosti Kladna vzniklo v Libušíně v údolí pod hradištěm v roce 1924, následované koupalištěm v Hnidousích (1927), v Dubí (1929) a v kročehlavské Bažantnici (1930). „Zlatou éru“ kladenských koupališť představují koupaliště u zimního stadionu (1951), koupaliště ve Vinařicích (1959), nově upravené koupaliště v Bažantnici (1968) a krytá plavecká hala s venkovními bazény na Sletišti (1973-1974).

Kladeňáci od 30. let 20. století rádi navštěvovali také soustavu koupališť vzniklou na Kačáku od Bucku u Řevničova a Červeného rybníka u Mšece, přes koupaliště v Družci, v Poteplí až po rozsáhlou vodní nádrž Okrouhlík u Dědkova mlýna. Samostatnou kapitolou se stalo využití blízké řeky Berounky pro rekreační účely Kladeňáků. Nejvyhlášenějším se zde stal kemp Višňová u Křivoklátu, jehož původ sahá až k roku 1928, kdy oblíbenosti lokality využil Emil Červený k postupné tvorbě „Lesní restaurace a plovárny Višňová“.

K tvorbě výstavy ve Sládečkově vlastivědném muzeu přikročili i z důvodu, že tento fenomén je již takřka minulostí, neboť po roce 1989 se struktura koupališť v regionu rozpadla a dřívější „koupalištní kultura“ téměř zanikla.

Kromě informací, jak to s kladenskými koupališti „dopadlo“, najdete na výstavě více než sto fotografií i kolekci retro předmětů využívaných v minulosti ke koupání či při trávení dovolené u vody. Chybět nebude ani pláž s lehátky! Překvapivě bohatou a zajímavou historii koupališť a koupání na Kladensku můžete zhlédnout v multifunkčním sále muzea.

Autor: Karel Drvola