Ale pojďme ještě dál do historie, protože tradice sahá až do dob, kdy bývalo zvykem na přelomu starého a nového roku vykuřovat obydlí. Prostor se tak očišťoval od negativní energie, zlých duchů a nemocí. Dým stoupající k nebi byl totiž odpradávna nástrojem, kterým lidé komunikovali se světem bohů a démonů. U nás téměř zapomenutými zvyky je i zákaz vynášení vánočních uhlíků z domu nebo věštění z dýmu.

Kadidlo, arabsky nazývané luban nebo latinsky olibanum, bylo jedním z darů, které přinesli tři králové právě narozenému Ježíškovi. A to mělo samozřejmě svůj symbolický význam. Vůně kadidla totiž dokáže pomoci člověku oprostit se od každodenních starostí a obrátit mysl k duchovnějším stránkám života. A snad právě z toho důvodu byla tato omamná vůně používána při slavnostních náboženských obřadech už v pradávných svatyních, společně s myrhou a dalšími vzácnými pryskyřicemi.

Dnešní název „františek“ stěží souvisí s „frank-incense“, což je původně starofrancouzské a dnes anglické označení pro pravé kadidlo. Sotva kdo znal za časů českého národního obrození starou francouzštinu a ani anglicismy se u nás tehdy ještě moc neprosazovaly.

Úplně neuspokojí ani vysvětlení, že název františků byl převzat z Vídně, kde se jim říká Franziskaner (františkán), prý kvůli podobnosti s černou kápí tohoto mnišského řádu. Bylo by pak totiž logičtější, kdyby se „vykuřovacím svíčkám“ i u nás říkalo „františkáni“. Nelze ale vyloučit, že českou podobu názvu mohla ovlivnit vzpomínka na zakladatele řádu, na sv. Františka z Assisi, anebo že se františkánům lidově říkalo také „františci“.

Přesné složení tajemné vánoční vůně krušnohorských františků je dodnes tajemstvím. Kadidlo, jedle, pomeranč nebo santal – každý výrobce františků si chrání svou recepturu. Přesto jsou přísady vonných kuželek známé: vysoce kvalitní prach z dřevěného uhlí, moučka ze santalového dřeva a z červeného buku, pojivo a vonné látka z bylin, pryskyřic, květů, kořínků nebo éterických olejů.

Vykuřovací mužíček neboli „Raachermannel“ je vynálezem krušnohorských výrobců hraček. Pomocí těchto s láskou ručně vyráběných dřevěných panáčků je možné pálit františky, odtud také jméno vykuřovací mužíček. Každý rok se v době vánoční „Raachermannel“ snese spolu s obloukovým svícnem, horníkem a andělem a pyramidou z půdy a už se obydlím line jeho aromatická vůně.

Vykuřovací mužíčci dnes existují v nejoriginálnějších variantách – horník, myslivec, šotek, včelař, architekt nebo fotograf, i jako panáček sedící na okraji nábytku nebo jako vykuřovací domeček a nesmějí chybět v žádné krušnohorské rodině. Postupně byly vyvinuty různé nové vůně pro aromatické kuželky, takže mohou být vykuřovací mužíčci využíváni po celý rok.