Jejich jména jste určitě někdy slyšeli. Po mnohých z nich se v Kladně jmenují ulice, jiní zde mají pamětní desky. Přestože na jejich odkaz denně narážíte, často možná netušíte, čím byli tito lidé významní. Seriál Kladenských listů si klade za cíl osobnosti spjaté s historií města čtenářům přiblížit. Tváří dnešního dílu je František Kloz.

Legenda kladenského fotbalu se na rodila 19. května 1905 v Mlékosrbech u Nového Bydžova. Když bylo Františkovi pět, jeho otec zemřel při nehodě v sodovkárně. Vyrůstal tak v chudých poměrech pouze s matkou a starším bratrem.

Do Kladna se dostal po humorné příhodě. V roce 1928 v dresu Roudnice nad Labem při vzájemném zápase udělal dojem na kladenské funkcionáře. Kluboví činovníci pak vyjeli do Slaného s pokynem podepsat po utkání zdejšího týmu s Roudnicí smlouvu s pravou spojkou hostujícího celku. Jako naschvál nastoupil František do tohoto utkání na pozici levé spojky, napravo běhal jeho spoluhráč Frengl. Po menších komplikacích nakonec dorazil na Kladno ten správný hráč − Kloz.

Jen za první dvě sezony v nejvyšší soutěži nastřílel Kloz 21 branek v 26 utkáních, čímž si řekl o pozornost pražských klubů. Ani ve Slavii, ani později ve Spartě se však příliš neprosadil. Vrátil se tedy tam, kde mu to šlo nejlépe. V dresu Kladna se Spartě pomstil v ročníku 1933/1934, když pěti brankami zajistil svému týmu fantastické vítězství 5:1.

S Kladnem se František podíval za oceán. Do amerického Chicaga pozval hráče starosta Antonín Čermák, kladenský rodák. Slavnostního přijetí svých krajanů se však Čermák nedožil. V březnu 1933 podlehl zraněním, která utrpěl při nezdařeném atentátu, jehož terčem mohl být on sám, nebo americký prezident Roosevelt.

Kloz byl také u největších úspěchů kladenského SK, které v třicátých letech válelo v obdobě dnešní Ligy mistrů. Roku 1934 triumfovalo Kladno na hřišti Interu Milán zásluhou dvou Klozových tref, které znamenaly postup do čtvrtfinále. O několik let později svedlo Kladno bitvu s věhlasným turínským Juventusem. František při tom všem působil jako ošetřovatel v ordinaci doktora Josefa Neumanna, který ho do Kladna přivedl.

V historii kladenské kopané nikdo nenastřílel více branek. Kloz je sedmým nejlepším střelcem v tabulce prestižního Klubu ligových kanonýrů se 175 přesnými zásahy, z nichž pouze tři nebyly v dresu Kladna. Dvakrát se stal nejlepším střelcem ligy, za reprezentaci rozvlnil síť šestkrát v deseti utkáních. Nikdy neoplýval brilantní technikou. Zdobila ho zarputilost, rychlost a přesná střela.

Ve 35 letech se Kloz z ligového fotbalu stáhnul. Přes Slaný putoval do Roudnice, o tři roky později přestoupil do týmu SK Vinařice, za který 1. května roku 1945 odehrál své poslední životní utkání.

Nebyl totiž bojovníkem pouze na hřišti. Na sklonku války se jako nevoják aktivně účastnil protifašistického odboje. Šest dní po zmiňovaném zápase bojoval proti okupantům o muniční sklad u Hříškova. Když přebíhal silnici, zasáhla ho do nohy střela.

Do nemocnice putoval s rozdrcenou stehenní kostí a roztrhaným svalstvem. Kvůli dalším komplikacím navrhl ošetřující lékař amputaci nohy, s čímž Kloz zpočátku nesouhlasil. Když změnil názor, bylo už pozdě. Po měsíčním boji zraněním 13. června 1945 podlehl.

„V dolině pod kladenským kostelíkem je nesmírný klid; jen zpovzdálí zaznívá křik kluků, honících na plácku mičudu. Kvetou tu kaštany a ve vzduchu voní pozdní jaro. Na černém mramoru jeho usměvavá tvář, ramena a hruď ve fotbalovém dresu. A jenom dvě slova a několik číslic: František Kloz, 19. 5. 1905 – 13. 6. 1945“ – Ota Pavel, Plná bedna šampaňského, 1967

Čtěte také: Osobnosti města Kladna: Antonín Čermák

Kladenský fotbalový  Stadion Františka Kloze sídlící ve stejnojmenné ulici nese jeho jméno od roku 1969.

 Autor: (jk)