Stanislav Lachman. Jeho jméno po dlouhé době na Kladně zaznělo v říjnu minulého roku, kdy tento excelentní designér a kladenský rodák, obdržel čestné občanství města Kladna. Cenu si pro svůj zdravotní stav ani nemohl převzít osobně, ale toho slavnostního večera jsme se s ním spojili alespoň po telefonu.

V kombinaci s krátkým filmovým dokumentem a předtočeným rozhovorem, to byl pro všechny přítomné krásný zážitek. Všechny ty designérské skvosty v podobě praktických domácích spotřebičů 60. a 70. let, totiž najednou dostaly jméno. Měli jsme je všichni doma, fén, mixér, vysavač… Tak praktické, odolné a funkční, že by mohly sloužit dodnes. A design těchto domácích pomocníků? Díky panu Lachmanovi – jedinečný! Stanislav Lachman, který by letos oslavil devadesátiny, ovšem nebyl jen průmyslový výtvarník, designér a konstruktér, ale hlavně mimořádný a do poslední chvíle myslí nesmírně vitální člověk.

Stanislav Lachman (nar. 16. 10. 1921, + 5.2.2011 v Jablonci n. Nisou)

kladenský rodák, průmyslový výtvarník, designér a konstruktér, autor přes 1200 návrhů průmyslových výrobků a z nich tři čtvrtiny realizovaných

Studoval na stavební průmyslové škole v Hradci Králové, po jejím dokončení byl jako ročník 1921 totálně nasazen na otrocké práce v rajchu, nejprve na stavbě železniční trati v Gethin, poté v muniční továrně, kde zaměstnávali i slepé dělníky. V roce 1950 dokončil studia architektury na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, poté pracoval ve Státním ústavu památkové péče, kde zaměřoval historické objekty v Levoči, Telči, Třeboni a Slavonicích.

V roce 1952 nastoupil do Kovotechny, konstrukčního a vývojového ústavu pro všechny národní podniky, zabývající se výrobou spotřebního zboží. Zde spolu s dalšími třemi návrháři a třemi grafiky dávali vzniknout novým výrobkům včetně obalů, návodů k použití a pojmenování. Podle jeho návrhů vyráběli zejména v podniku Elektro Praga Hlinsko, Novoborských strojírnách a různých výrobních družstvech, celkem asi v osmi desítkách závodů.

V roce 1971 přešel do podniku Prago-Union, od roku 1982 byl hlavním designérem v UTRIN Praha. V roce 2001 byla v Národním technickém muzeu v Praze realizována retrospektivní výstava jeho výrobků a roku 2007 byl za celoživotní dílo uveden Akademií designu České republiky do Síně slávy Czech Grand Design.

Mezi nejznámější realizované návrhy se řadí páková baterie ovládaná nohou z roku 1948, kuchyňský mixér z roku 1954, elektrický vysoušeč vlasů EM 521 z roku 1956 a žehlička ETA 211 s několika novátorskými patentovanými řešeními – kosodélníkovou žehlicí plochou a odkládáním na bok z roku 1973.

.

Zdroj: Statutární město Kladno

.