Dientzenhoferovo Kladno
Tváři města Kladna vtiskl půvab jeden z nejproslulejších představitelů vrcholného baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Tento významný architekt se narodil na sklonku 17. století v Praze jako syn proslulého německého stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Mladý Kilián Ignác se základům řemesla vyučil u otce, ale okolo svých osmnácti let odešel na zkušenou do ciziny, kde se inspiroval tvorbou zejména německých a italských mistrů. Mezi jeho nejznámější stavby patří Kostely sv. Mikuláše na Malé Straně a Staroměstském náměstí nebo Invalidovna v Karlíně. Jeho tvorba je výjimečná i svou různorodostí. Za tři desetiletí stihl naprojektovat přes dvě stě staveb a každá z nich má svoje neopakovatelné kouzlo. A ty kladenské rozhodně nejsou výjimkou.
Zámek – Zádušní ulice
Tvrz přestavěná v letech 1738-40 podle Dientzenhoferových plánů do dnešní barokní podoby. Zámek používali až do počátku 20. století benediktínští opati z kláštera v Břevnově jako svou rezidenci. Můžete zde najít opatskou kapli s barokní freskovou výzdobou od Jana Karla Kováře a plastikami Karla Josefa Hiernla. V současné době je v zámku umístěna Zámecká galerie města Kladna a pobočka Městské knihovny. Oblíbenou součástí objektu je i upravená zahrada s medvědáriem.
.
Mariánské sousoší – náměstí Starosty Pavla
Další stopou Kiliána Ignáce Dientzenhofera v Kladně je bezmála deset metrů vysoké Mariánské sousoší. Pozdně barokní dílo spolu s ním vytvořil v letech 1739-41 sochař Karel Josef Hiernle.
.
.
.
Kaple sv. Floriána – ulice T. G. Masaryka
Jednou z nejkrásnějších architektonických památek v Kladně je bezesporu barokní kaple sv. Floriána. Základní kámen k projektu byl položen už v roce 1751. Dientzenhoferova smrt téhož roku ale stavbu zastavila. Její dokončení se tak posunulo až do druhé poloviny 19. století, slavnostního vysvěcení se kaple dočkala až v roce 1872. Generální oprava a úprava okolí kaple do současné podoby patří už do blízké minulosti.
.
Radnice – náměstí Starosty Pavla
K dominantám náměstí Starosty Pavla, jedné z nejstarších částí města, je novorenesanční budova radnice. Byla postavena dle návrhů Jana Vejrycha v letech 1897 – 1898 a nahradila tak své dvě předchůdkyně, které se původně nacházely v jiných částech náměstí. Proč původní radnice městu nevyhovovaly a to vystavělo novou, není dodnes uspokojivě objasněno. Charakteristickou podobu současné radnice utváří zejména věž a asymetricky umístěný štít s kovovou plastikou rytíře, jejímž autorem je pravděpodobně Antonín Popp. Malířská výzdoba je pak dílem Adolfa Liebschera, který vytvořil i triptych s alegorií hornictví a hutnictví v obřadní síni radnice. V současné době slouží prostory radnice magistrátu města Kladna.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – náměstí Starosty Pavla
Další významnou památkou je vedle radnice budova novorománského kostela Nanebevzetí Panny Marie, která se zakusuje do volného prostranství náměstí starosty Pavla. Trojlodní bazilika s věží byla vystavěna v letech 1897-1900 podle návrhů architekta Ludvíka Láblera a nahradila tak dosavadní , původní gotický kostelík z 50. let 14. století, jenž se stal díky rozmachu města a přílivu obyvatel nedostačujícím. Kostel byl vysvěcen 7. června 1900 arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště. Netradiční na této církevní stavbě je její orientace – kvůli nedostatku místa směřuje oltář kostela k severu, nikoliv k východu, jak je obvyklé. Kromě jiného je v kostele k vidění figurální náhrobek Jiřího Žďárského ze Žďáru, někdejšího významného kladenského šlechtice.
