zpět
Horní Bezděkov
Obec vznikla na staré stezce Zbečensko – křivoklátské, která vycházela z Prahy. Místo plné bažin a močálů bylo překlenuto kládami „hatěmi“ z vymýcených lesů a tak snad bez díků, či bezděčné činnosti vznikl název Bezděkov. Obec příslušela ke statkům pražského biskupství. První písemná zmínka o obci je z roku 1260, kdy český král Přemysl Otakar II. si dal „Bezděkov u Unhoště“ přivtěliti. V současnosti žije v Horním Bezděkově zhruba 550 obyvatel.
stránky obce: www.horni-bezdekov.cz
.
Hořešovice
V Hořešovicích ke dni 3. 7. 2006 žilo 252 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. K vidění je zde pomník obětem druhé světové války a barokní zvonice.
stránky obce: www.horesovice.cz
.
.
.
.
Hořešovičky
První písemná zmínka o Hořešovicích pochází z roku 1227, kdy odtud pobíral desátek klášter sv. Jiří v Praze. V roce 1249 se podle Hořešovic jmenoval Heřman z Hořešovic. Roku 1547 mělo obec v držení město Slaný. Poté ji koupil Jan Bořita z Martinic. V roce 1700 bylo v Hořešovicích 136 a v Hořešovičkách 152 „duší schopných svatého přijímání“. Na konci devatenáctého století patřily Hořešovice pod panství Mšec (Schwarzenbergové) a Hořešovičky k panství Zlonice (Kinští). V obci ke dni 3. 7. 2006 žilo 130 obyvatel.
stránky obce: www.horesovicky.cz
.
Hospozín
Hospozín byl původně kostelní vsí, při které stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína. Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 470 trvale přihlášených obyvatel.
stránky obce: www.obec-hospozin.cz
.
.
Hostouň
Hostouň se nachází 16 km západně od centra Prahy. V obci žije zhruba tisíc obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, v té době patřila ke statkům pražského purkrabství. Za svou více než 700 let dlouhou historii vlastnilo obec velké množství majitelů, často některý z nich držel pouze část, nejčastěji dvůr s tvrzí. Nejvýznamnějším dvorem s tvrzí byl Šafránov, jeho pozůstatky, byť již v značně chatrném stavu, jsou patrny dodnes. Najdete tu původně gotický kostel sv. Bartoloměje. Nynější podoba je barokní z počátku 18. století.
stránky obce: www.hostounuprahy.cz
.
Hradečno
V současné době v obci žije 477 obyvatel. Obec se skládá ze 3 částí – Hradečno, Nová Ves a Nová Studnice. Historickým předchůdcem dnešních vsí byl hrádek nebo hradiště. Zemanská vodní tvrz v obci stála uprostřed hradečenského údolí a svým položením představovala typickou kamennou vodní tvrz středověkého venkova.
stránky obce: www.hradecno.cz
.
.
Hrdlív
Obec Hrdlív leží cca 5 km od Slaného a 10 km od Kladna. V Hrdlívě žije ve 114 domech téměř 400 stálých obyvatel. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál Sokola Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. První písemná zmínka o obci je z roku 1316. V obci je dochována zvonice z roku 1745. Samostatnou obcí je Hrdlív od roku 1906, do té doby patřil k sousedním Třebichovicím.
stránky obce: www.hrdliv.cz
.
.
Hřebeč
První zmínka o zřícenině tvrze Tasov, která se nachází východně od Hřebče, najdeme již na počátku 11. století, kdy tvrz s přilehlým okolím dostal vojvoda Tas. V prvních letech vlády Václava II. (1278-1305) byly Čechy krutě drancovány a Tasové uprchli. Kolem roku 1280 byla tvrz vypleněna a zničena. Po odchodu Braniborů roku 1285 zakládá Polák Vojslav Rebecki v blízkosti Tasova osadu. Ze jména Rebecki později vzniklo i jméno obce. V roce 1333 podstoupil Vojslavův syn celý grunt duchovnímu Martinovi, který se již začal psát „ze Řebče“. V současnosti zde žije kolem 1500 obyvatel.
stránky obce: www.obechrebec.cz
