Senátní volby dostávají nový náboj. Svůj záměr vybojovat křeslo v horní komoře parlamentu totiž oznámil bývalý majitel Poldovky Vladimír Stehlík. A nejen to. Svojí továrnu chce zpátky. „Budu o ní bojovat bez ohledu na to, jak to dopadne,“ řekl v rozhovoru pro Kladenské Listy.

Někdejší průmyslový magnát má však problém sehnat dvacet tisíc korun na kauci, kterou musí při kandidatuře ze zákona složit. Vladimír Stehlík, jenž svého času rozhodoval o miliardách korun a patřil k největším českým průmyslníkům, má totiž vážné finanční problémy. „Složit kauci 20 tisíc korun, to vůbec nevím, jak to udělám, protože já nemám ani korunu,“ přiznal.

Další překážkou je chybějící nominace od strany nebo sdružení, které by jej do voleb poslalo. „Mluvil jsem v bláhové naději s Milanem Volfem (sdružení Volba pro Kladno, pozn. redakce). Zachoval se velice špatně. Místo aby řekl: My do toho nepůjdeme, pane Stehlík, tak hned zavolal do Mladé fronty Dnes, kde vyšel tak šílenej článek, že bych mohl jít zase rovnou do basy. Myslel jsem si, že Jaromír Jágr st., který s ním založil nějakou tu stranu, nebo co to je za spolek, by mi mohl pomoct i proto, že jsem hokeji tenkrát dal 20 milionů korun. To bylo v době, kdy by kladenský hokej bez těchto peněz kleknul se vším všudy.“

Milan Volf však označil jejich vzájemnou komunikaci za korektní a potvrdil, že za Volbu pro Kladno Vladimír Stehlík určitě kandidovat nebude. „Pan Stehlík mi opravdu volal, asi půl hodiny po tom mi volala redaktorka z MF Dnes. Jen jsem jí potvrdil, že jsme spolu hovořili. Nikdy bych mu nechtěl ublížit. Komunikace s ním byla příjemná a já na něj mám neutrální názor,“ řekl Milan Volf.

Stehlík věří v podporu Poldováků

Pokud Stehlík nenajde podporu u žádné ze stran nebo sdružení, musí sehnat tisíc podpisů od občanů. To by podle Stehlíka neměl být problém. „Pokud neseženu nominaci, tak podpisy by myslím byly, protože se mi ozvala spousta lidí. Na Kladně není nikdo, kdo by neznal jméno Stehlík. Vím, jakou jsme měli obrovskou podporu našich zaměstnanců a Poldováků vůbec,“ řekl s připomínkou senátních voleb z roku 1996, ve kterých získal 17 procent.

Sedmašedesátiletý Vladimír Stehlík bojoval s vážnou nemocí a podle svých slov dokonce nebyl daleko od smrti. Svoji pověstnou jiskru však neztratil a věří, že Kladeňákům má pořád co nabídnout. „Pokud bych zvítězil v senátních volbách, o které bude samozřejmě velmi tvrdá politická soutěž, tak bych se v první řadě staral, aby region získal zpět to, co mu náleží, to co náleží našim lidem. Chtěl bych, aby na Kladně nebylo tolik nezaměstnaných. Já říkám, že kdyby Vladimír Stehlík získal možnost se jako senátor politicky prosazovat, pomůže rozvoji města. Já Kladensko dokonale znám.“

Zesnulému senátorovi vysekl poklonu. „Nastoupit po panu Dienstbierovi by nebylo jednoduché, ten člověk byl nesmírně oblíbený a byl to skutečně vzácnej chlap. I když budou asi prosazovat jeho syna, tak tam to pravděpodobně u lidí může narazit na fakt, že by to bylo takové nějaké dědictví. A to je blbý. I když já vím, že to je slušnej člověk.“ O Jiřím Dienstbierovi ml. skutečně uvažují špičky ČSSD namísto Zdeňka Syblíka, jehož chce do voleb nasadit místní stranická organizace.

Krach oceláren? Zrada na celém národě!

V roce 1993 získal Vladimír Stehlík ve veřejné soutěži ocelárny Poldi za 1,75 miliardy korun. Krach průmyslového gigantu, který definitivně přišel o čtyři roky později, způsobila podle Stehlíka vláda i vlivné bankovní kruhy. „Poldovka byla rozjetá a jela na plný pecky. To byla zrada nejenom na mně a mojí rodině, ale na celém národě. Označuji to za hlubokou politickou špínu!“ Vladimír Stehlík nepřestává tvrdit, že v době pádu oceláren měl v ruce kontrakty v hodnotě více než 100 miliard korun.

Hlavním viníkem bankrotu je podle něj bývalý ministr průmyslu Vladimír Dlouhý. „Dlouhý se rozhodl zlikvidovat Stehlíky a Kladno. A Miloš Zeman mu v tom pomáhal. To byly jeho výkřiky – vyžeňte Stehlíky z Kladna. Nedávno řekl Radkovi (syn Vladimíra Stehlíka, pozn. redakce) u oběda: Váš táta nebyl podvodník. To je sice hezký, ale škoda mluvit, jakým způsobem nám škodil.“

„Pokud bych se do funkce senátora dostal, tak zjistím na finančním úřadě, jakým způsobem byli odškodněni naši zaměstnanci. Jestli jim byly doplaceny mzdy a odstupné. Ti lidé měli podepsanou kolektivní smlouvu na čtyři nebo pět měsíců odstupného. Ale vím, že když to skončilo, tak lidi poslali na dlažbu. Bez ohledu na to, jestli zvítězím nebo ne, mě bude zajímat, kam se poděly ty obrovský peníze za ocel. Jestliže skončily ve státní kase, tak ať to stát těm lidem laskavě doplatí.“

O Poldovku budu bojovat až do konce

„Samozřejmě máme připravené žaloby na náhradu škody. Nakonec by to mohlo skončit u mezinárodního soudu. Tam jsou tři fáze a tři hodnoty. Tou nejnižší jsou přímé ztráty – já přišel i o barák. Pak jsou to finanční záležitosti pro lidi a v poslední fázi by šlo o celkovou hodnotu všech našich podniků. A to už jsou miliardy, to není žádná legrace. Jestliže získám finance, svolám lidi, peníze jim dám a hotovo!“

Vladimír Stehlík dal médiím k dispozici nahrávky hovorů, které podle něj dokazují nezákonné obchody státu s pohledávkami Poldovky. „To musela nahrát nějaká tajná služba. Myslím, že je to z roku 1994. V těchto nahrávkách se mluví například o tom, jak nám zkazí audit. Pěkná sviňárna. Ať se tím zabývá policie, vláda a prezident,“ vyzývá.

„To, co se na Kladně stalo po našem odchodu, považuji za obyčejné politické zvěrstvo. To, jak to tam vypadá dneska, to je hrůza. Já budu bojovat o Poldovku dál, bez ohledu na to, jak to dopadne,“ slibuje Vladimír Stehlík, který dokončil své paměti s titulem Ocelové slzy paní Poldi. Na jejich vydání teď shání nakladatele. „Ta knížka je pěkně ostrá,“ dodal na závěr.

.

Video: Demonstrace zaměstnanců Poldi 28.5.1996 – Praha, Václavské náměstí

.

.