Tentokrát přinášíme velký dýňový speciál pro všechny, kteří nevědí, co si počít s dužinou po tradičním halloweenském či podzimním vydlabání, ale i pro ty, kteří by chtěli v kuchyni vyzkoušet něco zcela nového, netradičního a fascinujícího. Kudy na farmu Dryák kousek od Prahy nebo Slaného? Mapa na konci článku.

​Především krouhané zelí, ale nejen to – také dýně, melouny, cibule a spousta dalších produktů jsou vám na Farmě Dryák v Osluchově k dispozici. 

​Dýně jsou naprosto unikátní a mimořádně zdravá super-plodina. Jsou bohaté na vlákninu, nadupané vitamíny A, C, E a betakarotenem a tělu dodávají cenné minerály. Obrovskou výhodou navíc je, že pokud si celou dýni uložíte na chladnější místo – ať už do sklepa, na balkon nebo do spíže –, vydrží vám v neporušeném stavu mnoho a mnoho týdnů. Díky tomu můžete mít tyhle skvělé recepty kdykoliv k dispozici de facto jako z čerstvě utržené plodiny.

​Dýně skvěle dokazují, že nabízejí nepřeberné množství využití a otevírají obrovské možnosti pro každého, kdo se nebojí vařit nejen podle osvědčených postupů, ale chce popustit uzdu své fantazii a kreativně tvořit. Nechte se inspirovat a pojďte s námi objevit dýňový svět.

​Okénko do historie: Cesta dýně z amerických polí až na naše stoly

​Historie dýní sahá neuvěřitelně hluboko do minulosti – archeologické nálezy ze Střední a Jižní Ameriky potvrzují, že je původní obyvatelé pěstovali už zhruba před 8 000 až 10 000 lety. Pro staré Maye a Aztéky šlo o naprosto klíčovou plodinu, kterou jedli, sušili a využívali do posledního kousku včetně semínek. Do Evropy se dýně dostaly v 16. století díky španělským mořeplavcům, kteří je přivezli ze svých objevných plaveb ze Zámoří. Zpočátku se pěstovaly hlavně v jižní Evropě a dlouho sloužily spíše jako okrasa zámeckých zahrad nebo nouzové krmivo pro hospodářská zvířata.

​K nám do českých zemí a na moravská pole dorazily o něco později, zhruba v průběhu 17. a 18. století, a ještě dlouho potom je lidé vnímali spíše jako krmivo pro dobytek než jako cennou surovinu. Skutečný zlom a masovější rozšíření přišlo v průběhu 19. století, ale teprve v posledních desetiletích naši předci a moderní kuchaři objevili jejich skutečný potenciál. Zjistili, že dýně nejsou jen tvrdé oranžové koule, ale že se v nich ukrývá neuvěřitelně jemná chuť, která dokáže proměnit staročeskou kuchyni v moderní gurmánský zážitek.

Podzimní tvoření a dlabání: Zvyk, který má hluboké kořeny

​Vyřezávání strašidelných i elegantních luceren, které na podzim rozzáří každou terasu a zápraží, v sobě nese tradici sahající až ke starým Keltům a jejich svátku Samhain, od kterého se odvíjí dnešní Halloween. I když se k nám tento zvyk šířil postupně, dnes k podzimu a Dušičkám neodmyslytelně patří. Při tvoření a dlabání dýní ale myslete na jedno zlaté pravidlo: nikdy nevyhazujte vydlabanou dužinu ani semínka! Z dužiny můžete hravě vykouzlit celou řadu níže zmíněných dobrot od polévek až po koláče a semínka stačí propláchnout, usušit a lehce opéct v troubě, kde získají chuť úžasných oříšků. Vydlabané dýně vydrží mnohem déle pokud je namočíte do vody s přidáním octa, stačí pár lžic.

​Pěstování a odrůdy na našich polích

​Pěstování dýní v českých podmínkách zažívá v posledních letech obrovský boom, a to nejen na velkých farmách, ale i na malých rodinných zahrádkách, kde se jim na slunných kompostech výborně daří. Z původně okrajové plodiny se stal hit, kterému kraluje především drobnější, sytě oranžová hokkaidó, milovaná pro svou jemnou nasládlou chuť a obrovskou výhodu – jako jediná se nemusí loupat. Sekunduje jí hruškovitá máslová dýně se sametovou dužinou bez semínek a velká muškátová dýně, která vyniká silným aroma. Ať už ale sáhnete po kterékoliv odrůdě, i těch největších plodech pěstovaných primárně na ozdobu, pamatujte na jedno zásadní pravidlo: všechny jedlé druhy dýní jsou v kuchyni naprosto skvěle zpracovatelné. Není to jen dekorace, je to fantastická surovina pro vaření, pečení i zavařování.

Zavařování a nakládání – stará česká klasika

1. ​Nakládaná dýně na sladkokyselo (tzv. „nepravý ananas“) Dýně nakrájená na kostičky se naloží do sladkokyselého nálevu s hřebíčkem, celou skořicí a novým kořením. Díky octu a koření získá texturu a chuť, která dokonale připomíná ananas. Skvěle se hodí k masu nebo jen tak na mlsání.

1. ​Dýňová povidla s rumem a skořicí Když je dýně nadprodukovaná úroda, uvaří se na hustá povidla s třtinovým cukrem, švestkovými povidly, hřebíčkem a kapkou rumu. Na chlebu s máslem nebo do buchet jsou naprosto božská.

​Polévky trochu jinak

3. ​Hřejivá dýňová polévka s kokosovým mlékem a zázvorem Moderní klasika, kde pečenou dýni hokkaidó rozmixujeme s vývarem, kouskem čerstvého zázvoru, česnekem a kokosovým mlékem. Ozdobeno praženými dýňovými semínky a dýňovým olejem.

3. ​Staročeská dýňová zahuštěná polévka na kyselo Tradiční recept našich prababiček, kde se dýně strouhala nahrubo, podusila na másle, zalila vývarem, jemně zahustila světlou jíškou a na závěr zjemnila octem a smetanou.

​Hlavní jídla a slaná kuchyně

5. ​Dýňové gnocchi (noky) s šalvějovým máslem, Domácí noky z upečené dýně a mouky, které jsou krásně měkké a mají nádherně žlutou barvu. Dýni nejdříve upečeme doměkka a rozmixujeme na hladké pyré. Do vychladlého pyré postupně zapracujeme mouku (hladkou nebo polohrubou, případně trošku krupičky), vejce a špetku soli, až vznikne jemné, nelepivé těsto. Z těsta vyválíme válečky, nakrájíme malé polštářky a můžeme je lehce vytvarovat vidličkou. Noky vhodíme do vroucí osolené vody – jakmile vyplavou na povrch, jsou hotové (trvá to jen pár minut). Na talíři se pak jen opatrně promíchají v rozpuštěném másle s čerstvou šalvějí a posypou parmazánem.

5. ​Dýňové rizoto (Risotto alla Zucca) Krémové italské rizoto z rýže Arborio, do kterého se postupně zašlehává dýňové pyré, bílé víno, šalotka a spousta másla a sýra Grana Padano. Dokonalá podzimní večeře.

5. ​Plněná dýňová trouba (Máslová dýně) Celá dýně vydlabaná a naplněná směsí mletého masa, hub, cibule, bylinek a sýra, upečená doměkka. Vypadá to na stole luxusně a chutná to božsky.

​Pečení a sladkosti

8. ​Americký dýňový koláč (Pumpkin Pie) s kořením Křehké máslové těsto plněné jemným dýňovým krémem s vejci, smetanou, skořicí, muškátovým oříškem a zázvorem. Podává se se šlehačkou.

8. ​Dýňové brownies s čokoládou: Vláčný a hutný čokoládový koláč připravíš tak, že ve vodní lázni rozpustíš kvalitní čokoládu s máslem, nechaš ji mírně vychladnout a potom do ní vmícháš třtinový cukr, vejce a poctivou porci dýňového pyré. Nakonec do základu opatrně zlehka vmícháš hladkou mouku, špetku soli a kakaový prášek, dokud nevznikne hladké, husté těsto. Směs rovnoměrně rozetřeš do plechu vyloženého pečicím papírem a upečeš v troubě tak, aby středy zůstaly příjemně vláčné. Díky dýni je koláč neuvěřitelně šťavnatý a čokoláda s dýní v něm tvoří naprosto dokonalou harmonii.

​Exotická delikatesa na závěr

10. ​Dýňový kaviár neboli dýňová „čalamáda“ s kari a jablky Zapomeň na klasické zavařené okurky. Tohle je naprostá delikatesa a gurmánský experiment, který kombinuje jemnou dužinu dýně (skvěle se na to hodí máslová nebo hokkaidó), kyselejší jablka, cibuli, česnek a koření jako kari, kurkumu a špetku chilli. Všechno se uvaří a rozmixuje (nebo naseká nadrobno) do podoby husté, pikantní pomazánky či „kaviáru“. Má to neuvěřitelně komplexní chuť – je to nasládlé, mírně pikantní a díky jablkům i krásně svěží. Perfektně se to hodí k sýrům, na horkou topinku, k paštikám nebo jako netradiční dip k masu.

TO NENÍ OVOCE A ZELENINA, TO JE PROSTĚ DRYÁK