Když se řekne, že koně léčí, málokdo si představí tak hluboký a zázračný posun, jaký prožil mladý Jiřík. Ještě před šesti lety tento chlapec, sám těžce handicapovaný, dnes vyhrává závody na koních a dokonce mezi nim a jeho čtyřnohým parťákem vzniklo neobvyklé přátelství.

Příběh šimlíka Elegána nebyl vůbec jednoduchý. Zpočátku to byl velice bázlivý- VZPURNÝ – NEDŮVĚŘIVÝ A NEPOSLUŠNÝ koník, který se bál lidí, nesměl vidět bič a po lidech kopal. Byl paličatý, nenáviděl jakoukoliv práci a odmítal chodit ve volnosti. NECHTĚL DO BOXU A KDYŽ V NĚM BYL – NECHTĚL ZASE Z BOXU. NECHTĚL DO VÝBĚHU A KDYŽ TAM BYL, CHTĚL JÍT ZASE DO STÁJE. VLASTNĚ DĚLAL VŠE PŘESNĚ OBRÁCENĚ – NEŽ SE PO NĚM CHTĚLO . ​Stála za tím téměř rok pomalé, ale nesmírně důsledné práce – získat jeho důvěru a zároveň mu neodpustit vzpurnost.

Když na jaře ZAČAL BÝT JEŠTĚ HORŠÍ –  BYLO ROZHODNUTO, že bude muset z domu, ale stal se zázrak. Jako mávnutím proutku se změnil, k čemuž velkou měrou přispělo i oboustranné a hluboké srdeční pouto s mladým Jirkou. Společně zajeli na DOMÁCÍ PŮDĚ drezuru tak elegantně, že všichni přítomní lapali po dechu. Hlavní rozhodčí i všichni jezdci nakonec neváhali a udělili dvojici speciální cenu za 1. místo.

Na závodech Šimlík startoval teprve podruhé v životě, ale choval se naprosto profesionálně jako starý mazák (kterého rozhodil snad jen velký černý býk, jehož viděl poprvé).

Jiřík měl na výběr zkušené koně, jako byl Dáreček nebo Daruk, se kterými by jistě sbíral jedno vítězství za druhým. Jeho srdce si však vybralo mladého, nezkušeného a ZPURNÉHO Elegána. ​

​I když se na parkuru V RYNHOLCI objevily ze strany Jirky drobné nervy a zbytečné chyby – jako bylo například nasedání z druhé strany, projetí startu bez zvonění nebo skok mimo pořadí – či skočení skoku v protisměru,  přesto Jiřík ukázal obrovskou odvahu při jízdě na mladém a nezkušeném koni.