Hasiči loni likvidovali 1581 požárů, které vznikly v zemědělství. Škody při nich dosáhly 354 mil. korun. Přestože nejkritičtější období je teprve před námi, od začátku roku jsme vyjížděli už ke zhruba šesti desítkám případů, kdy hořelo na zemědělských plochách, např. obilí na poli, stohy slámy a píce, strniště apod.

Tři lidi se při tom zranili. I proto je třeba si připomenout, co na polích (ne)dělat, abyste vedle úrody nesklízeli taky následky ničivých plamenů. Za požáry v zemědělství může totiž nejčastěji hlavně lidská nedbalost.

Samovznícení zemědělských plodin

Spousta rostlinných materiálů, které zemědělci běžně skladují, je náchylná k biologickému samovznícení. Mezi ty nejrizikovější patří seno, oves a další obiloviny, luštěniny, sláma, len a plevy. Nebezpečí hrozí hlavně tehdy, kdy je hospodáři ukládají nerovnoměrně a ve velkém objemu.

Dalším důležitým faktorem je vlhkost. Čím vlhčí píce je, tím vyšší je riziko požáru.

Naskladněné materiály, které mají vlhkost vyšší než 16 %, pravidelně fyzicky kontrolujte – vizuálně i z hlediska zápachu – a měřte jejich teplotu, která by neměla přesáhnout 65 °C. Pokud se tak stane, okamžitě jednejte a zavolejte hasiče. Přehřátou píci je totiž třeba přeložit nebo vyskladnit, při čemž opět hrozí riziko vznícení, je tedy lepší to dělat pod dohledem jednotek.

Požáry zemědělské techniky

Za vzplanutí zemědělských strojů může nejčastěji závada nebo nedbalost.

Protože se vozidla pohybují v rizikovém prostředí, udržujte je čistá a v dobrém technickém stavu. Na jejich výfucích mějte vždy lapače jisker. Zralou úrodu ale může zapálit i jiskra od kamínku nebo jiného předmětu, který se do pracovního stroje dostane. Takové jiskry můžou zažehnout výbušnou směs, která vzniká smísením obilného prachu se vzduchem. Vozidla vybavte hasicími přístroji.

V blízkosti jakýchkoliv hořlavých materiálů nekuřte a nepoužívejte otevřený oheň.

Kristýna Posekaná, tisková mluvčí, MV – generální ředitelství HZS ČR