Věděli jste, že jeden z nejslavnějších českých světoběžníků neměří ani třicet centimetrů, je černý, chlupatý a má velký červený nos? Řeč není o nikom jiném než o legendárním Krtečkovi. Právě včera, 16. května, to bylo přesně 15 let, kdy tento animovaný hrdina opustil planetu Zemi na palubě amerického raketoplánu Endeavour. První příběh krtečka si můžete připomenout na konci.

Jeho příběh, který začal v dělnickém Kladně a dokázal si podmanit celý svět z oběžné dráhy i ze sedla jízdního kola, přitom dodnes nepřestává fascinovat.​

Všechno to začalo na Kladně

​Chceme-li porozumět fenoménu Krtečka, musíme se vrátit na samotný začátek – do Kladna. Právě tam se 21. února 1921 narodil jeho duchovní otec, geniální výtvarník a režisér Zdeněk Miler. Na jeho rodném domě v kladenské Bendlově ulici dodnes visí pamětní deska s reliéfem postavičky a donedávna zde působila i jeho vnučka Karolína.

Kladensko navíc sehrálo v příběhu klíčovou roli.

Právě na jedné z tamních luk se totiž zrodil nápad za miliony.​ Psal se rok 1954 a Zdeněk Miler dostal od tehdejšího komunistického režimu typicky budovatelskou zakázku: měl vytvořit naučný film pro děti o průmyslové výrobě lněné látky a oblečení. Miler věděl, že suché stroje a továrny děti bavit nebudou, a zoufale hledal zvířecího průvodce. Chtěl originálního hrdinu, ale měl pocit, že americký Walt Disney už všechna populární zvířátka rozebral.​

Rozuzlení přišlo během večerní procházky v lesích u Kladna. Miler v šeru přehlédl čerstvě vyhrabanou hlínu, zakopl o krtinec a upadl. Když se zvedl, měl jasno. Krtek v přírodě sice není žádný krasavec, ale výtvarníkovi trvalo dva roky, než ho polidštil – zvětšil mu oči, přidal tři pověstné vlásky na hlavu a vtiskl mu jeho nezaměnitelný charakter. V roce 1956 spatřil světlo světa první film „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“ a okamžitě se stal hitem.​

Geniální ticho a síla hudby​

Od druhého dílu udělal Zdeněk Miler zásadní krok: Krteček přestal mluvit lidskou řečí. Vyjadřoval se jen citoslovci jako „Ahoj!“, „Jéé!“ nebo „Ach jo!“, které navíc namluvily Milerovy malé dcery. O to větší důraz musel režisér klást na scénickou hudbu. Výrazné melodie, ve kterých často dominovaly dechové nástroje jako klarinet či flétna, dokázaly perfektně vyjádřit emoce. Díky této absenci jazykové bariéry se Krteček stal srozumitelným pro děti na celém světě – od sousedního Německa až po vzdálené Japonsko.​

Na kole kolem celé zeměkoule​Krtek se ale nevydával na daleké cesty jen na televizních obrazovkách, stal se z něj skutečný pozemský cestovatel. Jako symbol domova a bezpečí si ho totiž vybrali čeští dobrodruzi Pavel Zrzavý a Martina Lipšová na svou velkolepou expedici „Na kolech kolem světa“.​Malý plyšový Krtek s nimi v batohu projel více než 30 zemí na všech osídlených kontinentech. Společně šlapali do pedálů v pouštích, horách i deštných pralesích a Krteček tak na této jediné pozemské pouti urazil statísíce kilometrů. Pro lidi, které cestovatelé potkávali po celém světě, byl Krtek tím nejlepším ambasadorem české laskavosti.​

Dvakrát ve vesmíru: Zákaz polystyrenu a tisíce obletů​

Cesta kolem světa po zemi mu však nestačila, a tak jeho sláva nakonec dosáhla doslova kosmických výšin. Poprvé se tak stalo 16. května 2011, kdy odstartoval do vesmíru v raketoplánu Endeavour (v rámci jeho historicky vůbec poslední mise STS-134). Do vesmíru ho jako oficiálního maskota vzal americký astronaut Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny.​ Cesta do kosmu ale nebyla jen tak. Plyšový Krtek musel splnit přísné bezpečnostní podmínky NASA. Klasická hračka by ve stavu beztíže znamenala riziko, takže vesmírný Krtek musel být ušit ze speciálních nehořlavých materiálů a namísto běžných polystyrenových kuliček byl naplněn lehkým dutým vláknem, aby v případě poškození neohrozil posádku mikročásticemi.​

Andrew Feustel na malého českého parťáka nezapomněl ani při své další misi. V březnu 2018 ho vzal do vesmíru podruhé, tentokrát na palubě ruské rakety Sojuz. Krtek tehdy strávil na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) víc než půl roku a naši planetu Zemi obletěl z oběžné dráhy fantastických 3 152krát.​

Kontroverzní čínské dobrodružství​

Po smrti Zdeňka Milera v roce 2011 však Krtečka čekala ještě jedna nečekaná cesta – tentokrát obchodní a velmi kontroverzní. Jeho vnučka Karolína Milerová, která tehdy spravovala část licenčních práv, uzavřela partnerství s čínskou státní televizí. V roce 2016 tak vznikl 3D animovaný seriál „Krtek a panda“.​Tento projekt však u českých diváků a filmových kritiků tvrdě narazil. Nový Krtek v něm mluvil, pohyboval se v trojrozměrném digitálním světě a podle mnohých zcela ztratil kouzlo i poetiku Milerova původního díla. V Česku se seriál vysílal jen minimálně. Navíc se kolem autorských práv v Milerově rodině rozpoutaly vleklé soudní spory, které nakonec tyto nové čínské projekty definitivně zastavily.​

Trvalá stopa v rodném městě​

Pokud byste chtěli kouzlo slavného hrdiny zažít na vlastní kůži a zjistit o něm ještě víc, nemusíte hned létat do vesmíru ani objíždět zeměkouli. Stačí zavítat přímo do Kladna. Zdejší Sládečkovo vlastivědné muzeum totiž hrdě hostí stálou expozici věnovanou právě Zdeňku Milerovi a jeho animovanému světu. Na návštěvníky zde čeká nejen samotný Krteček a jeho příběhy, ale i pohled do zákulisí vzniku této animované legendy, která navždy zapsala Kladno na mapu světové i vesmírné kinematografie.​Hrdina, který nestárne​Příběh Krtečka ukazuje, jak může obyčejné zakopnutí na kladenské louce změnit dějiny animovaného filmu.

I po tolika letech zůstává původní Milerův Krtek symbolem laskavosti, kamarádství a touhy objevovat nepoznané. Je to hrdina, který dokázal okouzlit nejen generace dětí na Zemi, ale pro kterého nebyl dost velký ani samotný vesmír.

Pustit si první příběh krtečka můžete po kliknutí ZDE

-red-