Věděli jste, že den svaté Žofie náleží podle staročeského kalendáře k poslednímu dni jara? Jedna z nejznámějších pranostik ukazuje spojitost mezi ledovými muži a svatou Žofií: „Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.“

V českém prostředí lidé také zjistili, že tento den často provází deštivé počasí a mluvilo se o něm běžně jako o „Mokré, uplakané či umáčené Žofce.“
Den svaté Žofie náleží podle staročeského kalendáře k poslednímu dni jara. Od následujícího 16. května se sice ještě hovořilo o jaru, to však mělo v lidové meteorologii přívlastek izidorské, které bývá ovlivněno vůbec nejvýraznější „předmedardovskou“ vlnou deštivého počasí – tzv. žofínskými dešti.

O tento lidový název se zasloužila především početná skupina pranostik ke svátku svaté Žofie. Isidorské období ve staročeském dělení roku patřilo již do tzv. podletí. To také vystihuje první podletní pranostika: „Svatý Jan z Nepomuku (16. 5.), natahuje k létu ruku.“

Meteorologickou příčinou žofinských dešťů jsou první vznikající výraznější teplotní rozdíly mezi prohřívající se pevninou a chladným oceánem, které do našich zeměpisných šířek podmiňují příliv vlhkého oceánského vzduchu.
Svatá Žofie jako „ledová světice“ vznikla pravděpodobně v Německu a odtud se rozšířila k nám. V Německu má 15. květen dodnes velký význam v zahrádkářském kalendáři, na její svátek se začíná sázet a teprve po tomto datu se vysazují balkónové rostliny pod širým nebem.

Sv. Žofie je považována za patronku, která chrání před pozdními mrazy a pomáhá při růstu rostlin.

Některé pranostiky vysvětluje Jan Munzar takto:
„Studená“ Žofie se někdy počítá k „ledovým mužům“. Vyplývá to nejen z jejího lidového označení kuchařky Pankráce, Serváce a Bonifáce, ale i z pranostiky „Žofie vína upije“. Rčení naznačuje, že mráz v polovině května může ještě ohrozit vinnou révu a má analogii v slovenské průpovídce „Žofia víno vypíja“. Zamyslíme-li se nad tímto pořekadlem, připomíná vlastně z hlediska rýmu prosincové rčení „Lucie noci upije“. Žofie však může být i mokrá. Pranostiku „Svatá Žofie políčka často zalije.“ je možné hodnotit jako ukončení mrazového nebezpečí v souvislosti s přestavbou povětrnostní situace na převážně zonální proudění, tj. proudění podél rovnoběžek.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším  naleznete ZDE.