Pozor emotivní příspěvky Svobody zvířat na sociálních sítích vedené tak, aby vaší rodiče a prarodiče darovali peníze nebo majetky formou závěti. Využívají především údajně týrané lišky. Článek z pohledu myslivkyně Elišky Marie Nedvědové.

Liška obecná je inteligentní a velmi přizpůsobivý predátor, který je běžnou součástí české krajiny. Dokáže žít v lesích, na polích, v remízcích i v blízkosti lidských obydlí. Přestože má v přírodě své místo, je nutné mluvit také o problémech, které jsou spojeny s nadměrně vysokými stavy její populace, kterým již čelíme. Mezi nejvýznamnější patří silný predační tlak na drobnou zvěř, zejména na zajíce, bažanty, koroptve, kachny a další ptáky hnízdící na zemi, dále šíření tasemnice liščí, výskyt svrabu a narušování přirozené rovnováhy v krajině. Z těchto důvodů je regulovaný lov lišek důležitou součástí péče o krajinu i ochrany zdraví lidí a domácích zvířat.

Svrab u lišek – nemoc spojená s utrpením
Jedním z častých problémů liščí populace je svrab. Toto onemocnění způsobuje zákožka svrabová, drobný parazit napadající kůži. Nemocné lišky trpí silným svěděním, neustále se drbou, přicházejí o srst a na těle se jim tvoří strupy a záněty. Postupně hubnou, slábnou a jejich stav bývá velmi špatný.

Takto postižená liška často ztrácí plachost, protože hledá snadno dostupnou potravu a nemá sílu lovit. Proto se může objevovat u domů, zahrad, hospodářství nebo na okrajích obcí. Nemoc se navíc může šířit mezi dalšími liškami a lesní zvěří a v některých případech představuje riziko také pro psy, kočky a lidi.
Svrab je zároveň otázkou welfare zvířat. Nemocná liška často dlouhé týdny trpí, než uhyne vyčerpáním, zimou nebo sekundární infekcí. Regulace početnosti lišek proto může přispět i ke snížení výskytu této nemoci v populaci.

Tasemnice liščí jako vážné zdravotní riziko pro lidi
Dalším zásadním problémem je tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis), jeden z nejnebezpečnějších parazitů přenosných ze zvířat na člověka v evropských podmínkách. Dospělá tasemnice žije ve střevech lišek, kde často nezpůsobuje výrazné potíže, a proto může nakažená liška působit zcela zdravě. Právě tím je situace zrádná. Zvíře šíří parazita do prostředí bez viditelných známek nemoci.

Vajíčka tasemnice jsou vylučována trusem lišek do krajiny. Jsou mikroskopická, velmi odolná a v chladnějším a vlhkém prostředí mohou přežívat dlouhou dobu. Dostávají se do půdy, trávy, na lesní plody, houby, seno, zahrady, dětská hřiště i do okolí lidských obydlí, kam lišky stále častěji pronikají.

K nákaze člověka dochází nechtěně pozřením těchto vajíček. Stačí špinavé ruce po práci na zahradě, konzumace neomytých borůvek či jahod z lesa, manipulace se znečištěnými předměty nebo kontakt se psem či kočkou, kteří přišli do styku s kontaminovaným prostředím. Riziko je nenápadné právě proto, že člověk často vůbec netuší, že s parazitem přišel do kontaktu.

Po proniknutí do těla se z vajíček uvolní larvy, které se nejčastěji usazují v játrech. Tam začnou pomalu vytvářet ložiska, která prorůstají tkání a svým chováním připomínají zhoubný nádor. Nemoc se nazývá alveolární echinokokóza a patří mezi velmi závažná onemocnění. Bez včasného záchytu může dojít k rozsáhlému poškození jater a v některých případech i k postižení plic, mozku nebo dalších orgánů.

Záludnost spočívá v tom, že onemocnění může řadu let probíhat bez příznaků. Když se objeví první potíže, bývá nemoc již rozvinutá. Mezi příznaky může patřit únava, bolesti břicha, hubnutí, poruchy jaterních funkcí nebo žloutenka. Léčba bývá dlouhodobá, nákladná a psychicky náročná. Někdy je nutná operace, jindy pacient užívá léky po mnoho let.

Zvýšené riziko se týká zejména lidí, kteří často pracují v přírodě, zahrádkářů, myslivců, lesníků, sběračů lesních plodů nebo majitelů psů pohybujících se volně v terénu. Ohroženější mohou být i senioři, děti a osoby s oslabeným zdravím, u nichž může být průběh komplikovanější.

Vyšší počet lišek v krajině znamená více nakažených jedinců, více trusu a tím i větší množství vajíček v prostředí. V ČR JE NAKAŽENÁ TASEMNICÍ LIŠČÍ ZHRUBA KAŽDÁ 3 LIŠKA ! Proto je odpovědná regulace populace jedním z důležitých preventivních opatření vedle hygieny, mytí plodů a pravidelného odčervování domácích zvířat.

Proč je lov lišek důležitý
Lišky mají v dnešní krajině velmi dobré podmínky k životu. Nacházejí dostatek potravy, využívají lidské zdroje a nemají svéhopřirozeného predátora. Pokud se jejich populace dlouhodobě nereguluje, může docházet k výraznému nárůstu stavů.

To se projevuje nejen vyšším šířením svrabu a tasemnice liščí, ale také větším predačním tlakem na zajíce, bažanty, koroptve a další drobnou zvěř. Regulovaný lov proto není bezúčelný, ale představuje nástroj péče o přírodní rovnováhu.

Cílem není lišky vyhubit, nýbrž udržovat jejich početnost na rozumné úrovni.

Veřejná debata a role organizace Svoboda zvířat

Organizace Svoboda zvířat dlouhodobě vystupuje proti některým způsobům lovu, například proti norování lišek. Každý spolek má právo prezentovat své názory a vstupovat do veřejné diskuse. Kritici však upozorňují, že pokud jsou témata předkládána převážně emotivně a bez dostatečného prostoru pro odborné argumenty myslivců, veterinářů a biologů, může veřejnost získat jednostranný pohled.

Pokud by byly účinné metody regulace zakázány bez odpovídající náhrady, mohlo by to v některých regionech vést k dalšímu populačnímu růstu lišek, a tím i k vyššímu výskytu svrabu, většímu šíření tasemnice liščí a větším škodám na drobné zvěři.

Etické otázky fundraisingu a závětí – neziskovka Svoboda zvířat
Kritika bývá směřována také na způsob fundraisingu, kdy organizace Svobody zvířat vyzývá veřejnost, aby jim odkázala majetek nebo je uvedla ve své závěti. Takový postup je legální, avšak velmi záleží na způsobu komunikace.

Zejména u seniorů může být podobné oslovování citlivé. Starší lidé mohou být zranitelnější vůči silně emotivním kampaním nebo jednostranným sdělením. Proto je důležité, aby jakákoli organizace postupovala maximálně transparentně, pravdivě a bez nátlakových prvků.

POZOR !!!

U organizace Svoboda zvířat se lze setkat s materiály nanejvýš emotivními, bohužel záměrně neodpovídajícími realitě. A právě zde se již pohybujeme daleko za hranou morálky. Mají naši rodiče a prarodiče odkazovat své majetky na základě lží? Má o myslivosti rozhodovat zmanipulovaná veřejnost?

Žádat o podporu je legitimní, ale výzvy k odkázání majetku by měly být vedeny s vysokou mírou etiky a respektu k seniorům i jejich rodinám.

Liška je přirozenou součástí české přírody, ale její přemnožení přináší konkrétní problémy. Svrab způsobuje nemocným liškám dlouhodobé utrpení, tasemnice liščí představuje zdravotní riziko pro člověka a vysoké stavy predátorů negativně dopadají na drobnou zvěř.

Proto je rozumná regulace lišek důležitá. Veřejná debata o ochraně zvířat, lovu i způsobech získávání podpory by měla být vedena věcně, poctivě a s respektem k odborným faktům i k lidem, kteří jsou náchylnější k manipulaci.

S mysliveckým pozdravem
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.