Mezi emocí, realitou a morální odpovědností. Když neziskovky hrají na city seniorů a přesvědčují je aby odkázali svůj majetek právě jim. Jaký je váš názor?

Když člověk tráví většinu života v lese, začne vnímat svět jinak než ten, kdo přírodu zná jen z obrazovek a kampaní. Jako myslivkyně jsem se naučila dívat na zvěř nejen jako na symbol nevinnosti, ale jako na součást složitého, křehkého a často tvrdého systému rovnováhy. Právě proto ve mně vyvolávají činnost i kampaně neziskové organizace jako je Svoboda zvířat rozporuplné pocity.

Svoboda zvířat patří mezi nejstarší ochranářské organizace v České republice. Vznikla již v roce 1993 a dlouhodobě usiluje o změny v legislativě, veřejnému mínění i přístupu společnosti ke zvířatům. Za dobu svého působení se podílela například na zákazu kožešinových farem nebo omezení využívání zvířat v cirkusech. To jsou bezpochyby kroky, které mají své místo v moderní společnosti a nedá se jim nic vytknout.

Jenže vedle těchto úspěchů stojí i způsob, jakým organizace oslovuje veřejnost. Právě zde začíná můj vnitřní nesouhlas.

Poznatek redakce: I když je to nejstarší nezisková organizace v ČR  zabývající se ochranou zvěře, tak pokud pomineme to, že ve své propagandě mnohdy využívají foto ze zahraničí, z našeho pohledu ovlivňovat seniory srdce drásájícím způsobem a přesvědčovat je k odkázání majetku, nám připadá jako hyenismus. Nemluvě o fatální neznalosti predátorů v naší krajině. Více o nich naleznete ZDE a  ZDE.

Emocionální kampaně místo reality
Svoboda zvířat je známá svými silně emotivními kampaněmi, často založenými na videích, která mají vyvolat šok, soucit a rychlou reakci veřejnosti. Například kampaň proti norování lišek pracuje s temnou atmosférou a obrazy, které mají navodit pocit hrůzy a bezmoci zvířete v noře.

Jenže realita myslivosti je složitější.
Norování, jakkoliv může na první pohled působit tvrdě, je historicky zakotvená metoda regulace predátorů a ve většině případů nekončí tím, že pes zvíře v noře usmrtí. Naopak je liška zpravidla vyhnána a následně ulovena střelnou zbraní. Navíc tvoří jen menší část celkového lovu lišek. Nejsem myslivec, který norování provozuje, či by ho kdy provozoval. Ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že každý myslivec, který svou práci bere vážně, se snaží o co nejrychlejší a nejméně bolestivý způsob lovu. Nejde o krutost, ale o odpovědnost – za zvěř, za krajinu i za zdraví ostatních druhů.

Když se hraje na city
Zvlášť problematické je, pokud jsou kampaně postavené na zkreslení nebo neúplných informacích. V myslivecké komunitě se opakovaně diskutovalo o videích, která měla údajně zachycovat norování, ale ve skutečnosti šlo o jiný kontext – například výcvik psa na již uhynulém zvířeti. Takové prezentace pak vyvolávají silné emoce, ale nevedou k pochopení reality. Mají jen jediný účel. Šokovat a vyvolat soucit. Jako vedlejší efekt se rodí i nenávist k myslivcům.

A právě zde se láme důvěra.
Protože pokud má být veřejnost vedena k odpovědnému rozhodování, ať už jde o podpis petice, finanční dar nebo dokonce odkázání majetku, musí vycházet z pravdivých a vyvážených informací.

Výzvy k darům a závěti
Svoboda zvířat, stejně jako jiné neziskové organizace, funguje z velké části díky darům veřejnosti. Kampaně často oslovují lidi citově a v posledních letech se objevují i výzvy směřované k seniorům, aby organizaci odkázali celý či část svého majetku či finančních prostředků v závěti. Pokud si senior neví rady, na stránkách Svobody zvířat nalezne detailní návod, jak to provést.
Na první pohled jde o legitimní způsob financování. Každý má právo rozhodnout, komu svůj majetek odkáže.

Ale z morálního hlediska si kladu otázku:
Je správné stavět tak zásadní rozhodnutí na emocích vyvolaných jednostrannými kampaněmi?

Starší lidé bývají citlivější na utrpení zvířat, často mají silný vztah k přírodě a právě na tyto hodnoty kampaně cílí. Pokud však informace, které dostávají, nejsou úplné nebo objektivní, může být jejich rozhodnutí ovlivněno spíše dojmem než skutečností. Po starších lidech nemůžeme chtít, aby si informace ověřovali, jak je to v dnešní době nezbytné. Ze seniorů se tak stává snadný cíl emoční manipulace.

Myslivost není nepřítel
Jako myslivkyně cítím potřebu říct jednu zásadní věc. Myslivost není o radosti ze zabíjení, jak často prezentuje například i organizace Justice for Nature pod vedením pana Jeglíka. Je o péči, regulaci a odpovědnosti. O tom, že když člověk zasahuje do přírody, musí nést důsledky. Myslivec není psychopat, který „vraždí co se pohne“. Je to především „hospodář “ v krajině, který se stará o to, aby měla zvěř dostatek potravy, vody v horkých dnech, zasazuje nové stromky a staví pro ně oplocenky. Myslivost je spousta podobných činností, kterými myslivec přírodě pomáhá. Lov je až poslední součástí, která je ale nejvíce vidět. A i lov je nepostradatelný a má svoje opodstatnění. Od snižování stavů, bránění šíření chorob až po eliminaci škod na zemědělských plodinách a lesních porostech.

Ano, existují excesy. Ano, existují chyby. Ale zobrazovat myslivce jako bezcitné tyrany je stejně nespravedlivé, jako kdybychom všechny ochránce zvířat označili za manipulátory.

Závěrečné zamyšlení
Svět není černobílý. Ani les takový není.
Svoboda zvířat přináší důležitá témata a často upozorňuje na skutečné problémy. Zároveň však její způsob komunikace někdy sklouzává k jednostrannosti a práci s emocemi na úkor reality.

A právě proto bych byla opatrná ve chvíli, kdy má někdo na základě těchto kampaní učinit zásadní životní rozhodnutí, jako například odkázat svůj majetek.

Pomáhat zvířatům je správné.
Ale stejně správné je hledat pravdu. Ne jen příběh, který se nejlépe poslouchá a přiláká nejvíce diváků…

S mysliveckým pozdravem
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.