Zelený čtvrtek je jedním z nejdůležitějších dní Svatého týdne. Je to čas, kdy se prolínají hluboké křesťanské symboly s lidovými zvyky, které mají zajistit zdraví a prosperitu na celý další rok.​

Proč právě „zelený“?

Název pravděpodobně vznikl zajímavým omylem. Původní německý název Greinendonnerstag (lkavý čtvrtek) se časem zkomolil na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). I přes tento jazykový přesmyk se barva v lidové tradici pevně uchytila.​

Křesťanský význam a symbolika

V církevním kalendáři si připomínáme Poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky.​

• Mytí nohou: Ježíš před večeří umyl apoštolům nohy na znamení pokory a služby druhým.
• ​Ustanovení eucharistie: Při společném stolování Ježíš požehnal chlebu a vínu.​Odlet zvonů do Říma: Při večerní mši naposledy zazní zvony a varhany, které pak umlkají až do Bílé soboty. Říká se, že „odlétají do Říma“. Místo nich se v ulicích dříve ozývaly dřevěné řehtačky a klapačky.​

Lidové zvyky pro zdraví a hospodářství​

• Zelený talíř: Aby byl člověk celý rok zdravý, má v tento den sníst něco zeleného. Tradičně se připravovaly pokrmy z jarních bylinek, jako jsou kopřivy, špenát, petrželka nebo polníček. V moderní době se k tomu přidala i tradice pití zeleného piva.​
• Snídaně s jidáši: Ke snídani se peklo sladké pečivo z kynutého těsta zvané „jidáše“. Jejich tvar připomíná stočený provaz, což odkazuje na zradu apoštola Jidáše. Pokud se jidáše jedly potřené medem, měly chránit před hadím uštknutím a bodnutím hmyzem.​
• Práce v zahradě: Věřilo se, že co se v tento den zaseje (zejména hrách nebo len), to se skvěle ujme a bude se tomu dařit.​
• Žádné hádky: Podle starých pověr by se v tento den lidé neměli s nikým hádat a neměli by si nic půjčovat. Odměnou za to se jim měly vyhnout všechny spory a peníze si k nim měly samy najít cestu.​

Zelený čtvrtek je zkrátka dnem, kdy se připravujeme na nadcházející svátky, uklízíme svá obydlí i mysl a vítáme probouzející se jarní přírodu.​