Velikonoce bez malovaných nebo zdobených vajíček? To si v našich končinách neumíme představit. Ale napadlo vás někdy, proč vlastně zdobíme skořápky voskem, cibulovými slupkami nebo složitým vyškrabáváním?

Pojďme se podívat na příběh, který se v dlaních lidových umělců odvíjí už tisíce let.​Proč zrovna vejce?​Vejce bylo odjakživa symbolem plodnosti, úrody a nového života. Už staří Egypťané nebo Peršané si darovali barvená vajíčka při oslavách jarní rovnodennosti.

V křesťanské tradici pak vejce představuje symbol Kristova zmrtvýchvstání – podobně jako kuře proklube skořápku, i život zvítězil nad smrtí.​

Věděli jste, že…?

Červená barva byla v historii nejdůležitější. Symbolizovala Kristovu krev, ale také lásku a ochranu. Odtud také pochází název „kraslice“ – od staroslovanského slova krásnyj, tedy červený.​

Cesta po krajích: Každý kout má svůj vlastní rukopis​

Zdobení vajec je v našich zemích nesmírně rozmanité a každý region do něj vtiskl kus své duše. Dříve se podle vzoru na kraslici dalo dokonce poznat, ze které vesnice dívka pochází.​ Uvedeme jen pár příkladů.

• Slovácko a jeho krajka: Tady vznikají mistrovské vrtané kraslice, kterým se říká madeira. Skořápka vypadá jako jemná bílá krajka, kterou umělci často doplňují precizním bílým voskovým reliéfem.​
• Hravé Chodsko: Pro tento kraj jsou typické černé kraslice. Na tmavém podkladu září pestrobarevné vzory nanášené voskem, které svou veselostí připomínají tradiční chodskou keramiku.
• ​Drsné i něžné Valašsko: Zdejší specialitou jsou vyškrabávané kraslice. Na vajíčko nabarvené tmavou barvou se ostrým nástrojem ryjí neuvěřitelně jemné rostlinné a květinové motivy.​
• Trpělivá Haná: Hanácký styl je naprosto unikátní díky zdobení slámou. Na barvený povrch vejce se lepí mikroskopické kousky stébel, které vytvářejí geometrické obrazce s hedvábným leskem.​

Jak se zdobilo (a zdobí) dnes?​

Technik je nepočítaně, ale tyhle tři patří k našim národním pokladům​

• Reliéfní vosk: Nanášení barevného nebo bílého vosku špendlíkovou hlavičkou. Je to rychlé, efektní a milují to i děti.​
• Vosková batika: Nejstarší metoda. Voskem se zakryjí místa, která mají zůstat světlá, pak se vejce obarví, přidá se další vosk a další barva. Nakonec se vosk nahřeje a setře.​
• Přírodní barvení: Klasika našich babiček. Cibulové slupky pro hnědou, mladé žito pro zelenou nebo červená řepa pro růžovou.​

Proč v tom pokračovat?

​Zdobení vajíček není jen o výsledku, ale o tom zpomalení. Je to chvíle, kdy se u stolu sejde celá rodina. Babička ukazuje vnučce, jak správně držet špendlík, a u toho se vyprávějí příběhy. Je to naše spojení s kořeny, které voní jarem a mnohdy i tím včelím voskem.​

-red-