1. březnem začíná meteorologické jaro a končí 31. května. Na rozdíl od astronomického jara, které začne jarní rovnodenností 20. března a potrvá do červnového letního slunovratu, má meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec.

Meteorologové používají této pevně stanovené doby k jednoduššímu sběru dat a analýz podnebí. Jarními měsíci jsou pro ně březen, duben a květen.

Pro zajímavost lze ještě uvést jaro podle staročeského kalendáře.

Říká se mu tady mariánské jaro nebo josefské jaro. Začíná většinou koncem druhé březnové dekády a přetrvává až do prvních dnů dubna. Pro toto období, do kterého spadá i počátek astronomického jara, je příznačné, že den je už delší než noc. Občas se stává, že mariánské jaro se vůbec nedostaví, nebo může mít i jiný průběh, kdy se koncem března a začátkem dubna mohou vyskytovat synoptické situace, při nichž se do střední Evropy dostává studený vzduch, který způsobuje výskyt smíšených a sněhových srážek a nízkých teplot i v nižších polohách.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším  naleznete ZDE.