Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které z odpadů unikají do vody. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity. Výzkum se konal ve dvou lokalitách na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb. V tiskové zprávě o tom informovala Jihočeská univerzita (JU).

„Šlo o unikátní výzkum, který neprobíhal v laboratoři, ale v podmínkách skutečného toku. Jedná se o reálný scénář relevantní pro významnou skupinu našich toků, které jsou ovlivněny tímto typem znečištění. Pro volně žijící populace ryb je klíčové jejich úspěšné přirozené rozmnožování a tato úspěšnost může být právě tímto druhem znečištění ohrožena,“ uvedl Roman Grabic z Laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod JU. Kromě něj na projektu pracovala i jeho kolegyně Kateřina Grabicová. Dále tým tvořili zástupci americké Baylor University.

Světová zdravotnická organizace zaznamenala od pandemie covid-19 nárůst spotřeby psychoaktivních léčiv. Vzhledem k tomu roste i jejich přítomnost ve vyčištěné odpadní vodě a následně i v přírodě.

Některá psychoaktivní léčiva nesmí být užívána těhotnými ženami kvůli jejich schopnosti pronikat přes placentární bariéru matky do vyvíjejícího se plodu, což může ovlivňovat jeho vývoj. Mozek ryb má mnoho receptorů a enzymů společných s lidským mozkem, což znamená, že v důsledku akumulace psychoaktivních léčiv v průběhu raného vývoje jedince může být ohrožen jeho správný vývoj.

„Použili jsme speciální plovoucí aparáty pro inkubaci jiker, které jsme v počtu několika kusů umístili přímo do toku nad a pod odtok vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod. Do aparátů jsme umístili jikry pstruha obecného a pak v průběhu inkubace a následného vývoje pravidelně zjišťovali mortalitu a odebírali vzorky pro analýzy rychlosti vývoje a obsahu sledovaných psychoaktivních látek v raných vývojových stadiích,“ uvedla Grabicová.

Současně vědci sledovali výskyt cizorodých látek i v říční vodě. „Po rozplavání plůdku jsme ho vysadili do toku a následně jej dále sledovali pomocí odlovů elektrickým agregátem. Na konci experimentu jsme analyzovali i poměr pohlaví v rámci kontrolní a exponované skupiny,“ dodala. Výsledky výzkumu následně publikoval odborný časopis Environmental Science and Technology.