Ano čtete dobře, v minulosti se konalo vždy mistrovství republiky. Letos poprvé půjde o mnohem prestižnější setkání hráčů této hry. Uvidíme tak tvrdší způsob a nekompromisní styl v podání Čechů i uvidíme jak obstojí před Němci nebo Angličany v prvním mistrovství Světa a navíc pořádaném u nás na Kladně.

Kladenské listy jsou opět generálním mediálním partnerem a jediné oficiální a pravdivé informace se dozvíte, stejně jako zbytek světa, od nás. Náš deník bude tentokrát vysílat, prostřednictvím sociálních sítí, živé vstupy a zajímavé rozhovory přímo z místa konání.

Co je vlastně Lóra, která se stala fenoménem a nejoblíbenější karetní hrou našich horníků?

Kladenská Lóra: Hra, kterou stvořila šachta a která letos zažije své první mistrovství  světa

​Když vejdete do staré kladenské hospody a uvidíte, jak se u stolu mydlí karty, nejspíš jste svědky něčeho výjimečného. Každý rok se na Kladensku koná Národní mistrovství v Lóře, ale letos se píše historie: poprvé se tento šampionát mění na Mistrovství světa. Z lokálního fenoménu se tak oficiálně stává mezinárodní disciplína.

Pro Kladeňáky to ale není žádné překvapení – pro ně je Lóra „světová“ už dávno.​Fenomén, který spojuje generace.

​Lóra se hraje s mariáškami, ale zapomeňte na klasický mariáš. Kladenská Lóra je specifická svou dravostí. U jednoho stolu tu sedí osmdesátiletý bývalý havíř s mladým klukem a oba do krve řeší, kdo vzal „poslední štych“. Zatímco jinde karetní hry v hospodách vymírají, na Kladně Lóra kvete.

Právě to, že letos poprvé proběhne světové mistrovství, jen potvrzuje, jak silnou a živou tradici se podařilo udržet.​Jak si Kladeňáci hru „ohnuli“ k obrazu svému​Lóra, kterou potkáte na Kladně, má svůj specifický říz. Původní pravidla sice existují, ale havíři si je v průběhu let upravili tak, aby hra odpovídala jejich nátuře.​

Rychlost a dravost: Havíři neměli po šichtě čas na sáhodlouhé přemýšlení.

• Hra dostala spád a agresivitu. Žádné ticho – Lóra je plná hlášek, popichování a rázného vynášení karet.​
• Specifické tresty: Právě na Kladně se ustálily ty nejzábavnější varianty, jako jsou „pacholci“ (spodci), které se do stolu doslova zatloukají, nebo povinnost vyhnout se červeným kartám či „kvartě“.​
• Lidová tvořivost: Každá čtvrť, od Rozdělova po Švermov, má své drobné odchylky v pravidlech. Právě to neustálé dohadování se o tom, „jak se to hraje u nás“, dává hře ten správný šmrnc.​

Kde se vzala doopravdy? (Historické okénko)

​Možná to leckterého patriota překvapí, ale Lóra se nenarodila přímo pod vysokými pecemi nebo u horníků na Kladně.

Její skutečný původ musíme hledat v Německu a Rakousku 19. století.​Hra pod názvem Lorum (pravděpodobně z latinského lorum – řemen či bič) byla původně kratochvílí měšťanů a úředníků. Do našich krajů se dostala v době největšího rozmachu kladenského průmyslu. Přivezli ji sem saskí inženýři a rakouští technici, kteří přicházeli budovat moderní Kladno.​

Závěr je ale jasný: Lóra sice přišla z ciziny jako „panská“ hra, ale teprve v rukách kladenských havířů dospěla. Oni jí dali tu správnou fasádu, drsnost a humor. Udělali z ní poctivou kladenskou disciplínu, která se letos právem dočká svého prvního světového šampionátu.