Zora, Růžové pole, Sleťák – místní názvy, které se běžně používají, a přesto je v žádné mapě nenajdete. Jsou vázané na paměť lidí, v průběhu let se objevují a zase mizí. Právě to je důvod, proč vznikl projekt Živá jména, který nyní do Kladna přináší Středočeská knihovna.

Jeho cílem je názvy sloužící obyvatelům k orientaci v jejich městě zaznamenat a zachovat pro budoucí generace.

Do mapování se může zapojit každý. Stačí do webové aplikace na adrese www.zivajmena.svkkl.cz jména jednoduše naklikat do mapy. Přidávat je možné i různé variantní názvy, případné poznámky a popisky k názvům, které už zanesl někdo jiný.

Projekt Živá jména Kladna navazuje na výzkumný projekt Daniela Vrbíka a Václava Lábuse z Fakulty přírodovědně humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Ti v rámci svého výzkumu mapovali živá jména Liberce, závěry pak shrnuli ve výpravné publikaci, která je důležitým příspěvkem k zachování historické paměti města.

„Nápad se nám zalíbil, a tak jsme se rozhodli jej přenést do Kladna. Od libereckých tvůrců jsme převzali know-how i základ aplikace, kterou ale pro naše potřeby bylo potřeba upravit“ říká ředitel knihovny Roman Hájek. A k tomu dodává: „Kladno se teď hodně mění a s odcházejícími generacemi mizí i řada místních jmen používaných v 70. a 80. letech minulého století. Pro město s mělkými historickými kořeny a velkou fluktuací obyvatel vnímáme jako důležité tuhle historickou paměť zachovat. A samozřejmě také odhalit kreativitu Kladeňáků při tvorbě současných názvů.“ www.zivajmena.svkkl.cz.

První fáze mapování názvů poběží do konce května, poté dojde k jejich odbornému protřídění. Na podzim pak bude probíhat prověření znalosti názvů, díky čemuž bude možné identifikovat ty, které možná ve slovníku Kladeňáků už začas vymizí. V ideálním případě by v knihovně mapování rádi zopakovali v roce 2036. byste na Kladně hledali gastronom, pomeranč nebo ÚONZ?

„Budeme-li vědět, jaké objekty obyvatelé města používají pro svou orientaci, mohou se stát podkladem pro pojmenování nových ulic, zastávek hromadné dopravy, rezidenčních celků, parků i jiných veřejných prostranství,“ popisuje Roman Hájek praktickou stránku výzkumu. Informace o lidových jménech lze použít i jako referenční data k aktualizaci navigačního systému města, mapových podkladů integrovaného záchranného systému nebo třeba turistického značení.