Zamrzlé hladiny rybníků, jezer a přehrad lákají bruslaře, rybáře i rodiny s dětmi, zároveň ale patří k místům, kde hasiči každoročně zasahují u život ohrožujících událostí. Hasiči sami trénují situace po proboření ledu.

Základní pravidla jsou přitom poměrně jednoduchá: sledovat tloušťku ledu, nevstupovat na led na tekoucích vodách a vždy být v přítomnosti někoho, kdo může zavolat pomoc.

Na stojaté vody, jako jsou rybníky, jezera, vodní nádrže a přehrady, je možné se vydat až když venkovní teploty klesají pod bod mrazu alespoň po dobu 10 dní. Ani za těchto podmínek ale nelze považovat led za bezpečný na celé ploše.

Před vstupem na zamrzlou hladinu je potřeba ověřit tloušťku ledu. Led tenčí než 6 centimetrů není bezpečný. Teprve led silný 10 centimetrů unese dospělého člověka. Bezpečně bruslit se doporučuje až na ledu o síle 15 centimetrů. Pro rekreační sporty, kdy se na ledu pohybuje velké množství lidí a dochází k dynamickému zatížení, je potřeba led daleko silnější, přibližně 20 až 35 cm.

Tloušťku ledu můžeme bezpečně zjistit jedině v bezprostřední blízkosti břehu, a to například pomocí tyče, sekery nebo vrtáku. Ale pozor, tloušťka ledu nikdy není po celé vodní hladině stejná. Slabší může být zejména v místech přítoků, odtoků a také tam, kde jsou různé nečistoty, například listí, nebo i pod sněhem. Je proto lepší se takovým místům při bruslení vyhnout. Méně pevný bývá také led s viditelnými bublinami, prasklinami, tmavými místy nebo se zakalenou strukturou.

Na zamrzlou hladinu tekoucích vod hasiči vstup důrazně nedoporučují. 

Řeky a potoky často nezamrzají rovnoměrně a proud může led výrazně zeslabit. V případě proboření navíc hrozí, že proud strhne člověka pod led, což výrazně komplikuje sebezáchranu i následnou pomoc.

Rekreační sportovní aktivity by vždy měly provozovat minimálně dvě osoby, a i při samotném vstupu na led je třeba mít s sebou někoho, kdo v případě proboření zvládne pomoci nebo přivolat složky integrovaného záchranného systému. Děti by se na ledu měly vždy pohybovat jen v doprovodu dospělého. Na zamrzlé vodní hladině je vždy lepší mezi sebou dodržovat rozestup, aby se led nezatěžoval.

Co dělat, když se led proboří?

• Pokud se člověk propadne do ledu, je důležité zachovat klid, nepanikařit.
• Pokud jste uprostřed rozsáhlejší vodní plochy, otočte se ve směru, kterým jste přišli. Led vás tam unesl, měl by tedy vaši váhu vydržet i podruhé.
• Snažte se tělo pomalu vytáhnout zpět na led tak, abyste na něm co nejlépe rozložili váhu. Jakmile se to podaří, neměli byste se postavit po ledové ploše odplazit do bezpečí.
• Dobrou pomůckou k sebezáchraně jsou ledové bodce, které se provlékají rukávy podobně jako dětské rukavice a zůstávají tak pořád po ruce. V případě proboření je můžete zabodnout do ledu a vytáhnout se s jejich pomocí z vody. Originální výrobek je možné nahradit domácí alternativou, třeba dvěma šroubováky svázanými provázkem. Je ale potřeba jejich hroty opatřit ochranou, abyste se nezranili v případě pádu při bruslení apod.

Pomoc

Když se do ledu propadne někdo jiný a nedokáže se dostat ven sám, je potřeba hlavně zhodnotit, jestli můžeme pomoci, aniž bychom ohrozili i sami sebe. Jako první ale vždy zavolejte tísňovou linku 112 – kdybyste se při záchraně sami probořili, máte jistotu, že přijde pomoc.

Při hovoru je ideální stručně popsat, kdo volá, co se stalo, kde se to stalo a jak je tonoucí osoba daleko od břehu. U velkých vodních ploch je dobré upřesnit, ke kterému břehu je osoba blíže a popsat nejvhodnější příjezdovou cestu, komunikovat s operátorem a postupovat podle jeho pokynů. Do příjezdu záchranářů má smysl s postiženým komunikovat, uklidňovat ho a říct mu, že pomoc je na cestě.

Pokud se rozhodnete zkusit pomoci sami, nevstupujte na led vzpřímeně. Ideálně se plazte po břiše nebo pližte, aby se vaše váha rozložila. K vytažení člověka můžete použít větev, hokejku, prkno, lano, zkrátka cokoli, čím se dá dosáhnout k postiženému z bezpečné vzdálenosti.

Zachráněného dostaňte na břeh a urychleně ho převlečte nebo zabalte do suchého oblečení. Pokud nemá hmatatelný puls a nedýchá, je nutné neprodleně zahájit resuscitaci a pokračovat s ní bez přestání až do příjezdu zdravotnické záchranné služby nebo ostatních složek IZS.

Klára Ochmanová, tisková mluvčí – generální ředitelství HZS ČR