Bez diety budete na rovníku vždy lehčí. Nejrychlejší kolotoč je zeměkoule. Dinosauři měli mnohem kratší den. Voda se točí jinak u nás než na druhé polokouli. Proč je nutný přestupný rok? To a mnohem více najdete v dnešním článku o rotaci země.

Zdroj animace: Wikipedie

Proč letíme rychlostí vyšší než 1 000 km/h a ani o tom nevíme?​

Většina z nás bere střídání dne a noci jako nudnou samozřejmost. Ale právě dnes, na Den rotace Země, máme ideální příležitost si uvědomit, že sedíme na obrovské kouli, která se v prostoru řítí závratnou rychlostí. Proč to necítíme a co všechno tenhle vesmírný tanec ovlivňuje?​

1. Nejrychlejší jízda vašeho života a zadarmo! I když zrovna sedíte v křesle s kávou, technicky vzato uháníte rychleji než dopravní letadlo. Rychlost rotace se ale liší podle toho, kde zrovna stojíte:​

• Na rovníku: Svištíte rychlostí cca 1 674 km/h.
• ​U nás v Česku: Točíme se rychlostí zhruba 1 070 km/h, pořád víc než rychlost zvuku!
• Na pólu: Tam se v podstatě jen pomalu otáčíte na patě.​

2. Astronomická stopka: Den nemá 24 hodin a rok 365 dní​

Tady většina z nás narazí. Pokud bychom měřili čas přesně podle hvězd, zjistíme, že se Země otočí kolem své osy za 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy. Těm chybějícím 4 minutám říkáme „hvězdný den“. Našich klasických 24 hodin je „sluneční den“ – ty čtyři minuty navíc potřebujeme k tomu, aby se Země na své cestě kolem Slunce natočila tak, aby Slunce bylo na obloze ve stejné pozici jako včera.​A protože vesmír nemá rád kulatá čísla, ani rok není přesný. Zemi trvá oběh kolem Slunce zhruba 365 a čtvrt dne. Právě proto musíme mít přestupný rok – bez toho jednoho dne navíc v únoru by se nám kalendář tak rozhasil, že bychom za pár století slavili Vánoce uprostřed horkého léta.​

3. Jste na rovníku lehčí? Ano!​

Díky rotaci a odstředivé síle je Země u rovníku trochu „vyboulená“ – vypadá jako mírně spláclý pomeranč. Pokud se chcete cítit o pár gramů lehčí, nemusíte držet dietu, stačí odjet na dovolenou k rovníku. Odstředivá síla tam působí proti gravitaci o něco víc než u nás.​

4. Měsíc: Naše neviditelná brzda​. Země není úplně spolehlivými hodinkami.

Měsíc svou gravitací „tahá“ za naše oceány (příliv a odliv) a tím planetu mírně brzdí. Den se tak každé století prodlouží o necelé dvě milisekundy. V době dinosaurů byl den o 3 hodiny kratší – to by byl teprve frmol!​

5. Foucaultův důkaz: Když se podlaha hýbe.​

Až do roku 1851 lidé sice věděli, že se Země točí, ale neměli pro to hmatatelný důkaz. Pak Léon Foucault zavěsil v Paříži obří kyvadlo. Zatímco kyvadlo kmitalo stále stejným směrem, podlaha pod ním se doslova otáčela. Dnes tohle kyvadlo najdete v mnoha muzeích (i u nás v Kroměříži!), kde sráží kolíčky a dokazuje nám, že svět pod našima nohama nezastavíš.​

6. Kouzla na rovníku​. Věděli jste, že rotace určuje i to, jakým směrem se točí bouřky nebo mořské proudy?

Existují místa, například v Ekvádoru, kde vám přímo na rovníkové čáře předvedou, že stačí popojít pár metrů na sever a voda v dřezu se točí na jednu stranu, a pár metrů na jih se vír okamžitě obrátí. Je to fascinující ukázka toho, jak mocná síla nás neustále unáší.​

 „A přece se točí!“​

Nemůžeme zapomenout na slavného Galilea Galileiho. I když ho tehdejší mocní nutili odvolat svá tvrzení o tom, že se Země hýbe, traduje se, že si pro sebe nakonec stejně zamumlal svou nesmrtelnou větu: „Eppur si muove“ – A přece se točí! Trvalo sice stovky let, než mu svět dal oficiálně za pravdu, ale dnes už o tom díky vědě nemusí nikdo pochybovat. No, tedy skoro nikdo…​

P.S. pro fajnšmekry:

A co na to všechno říkají zastánci teorie o placaté Zemi? No, ti to mají dneska těžké. Na oslavu Dne rotace by museli buď uznat, že se ta jejich „placka“ točí jako gramofonová deska a doufat, že se z ní neodstředí oceány na okraj, nebo prostě raději zůstat v klidu. Tak hlavně pozor, ať při tom slavení nepřepadnete přes okraj! 🙂

-red-