Hasičský záchranný sbor ČR v posledních dnech v návaznosti na tragickou událost ve Švýcarské Crans-Montaně eviduje zvýšený počet dotazů médií i veřejnosti k možným kontrolám barů, klubů, diskoték a dalších zařízení s nočním provozem.

V reakci na tyto dotazy HZS ČR shrnuje základní informace k požární bezpečnosti těchto provozů a k případnému dalšímu postupu.

• HZS ČR v současné době prozatím specifikuje, kterých zařízení by se případná mimořádná kontrola měla týkat a v jakém rozsahu. Další postup bude předmětem následných jednání s Ministerstvem vnitra.
• Kontroly požární bezpečnosti v takových zařízeních jsou zároveň standardní součástí činnosti HZS ČR v rámci státního požárního dozoru. Tyto kontroly vykonávají krajské hasičské záchranné sbory podle ročních plánů, případně na základě tematického zaměření nebo konkrétních podnětů.
• Frekvence kontrol se liší podle účelu užívání stavby, míry požárního nebezpečí, a také na základě vlastních kritérií jednotlivých HZS krajů (například místní znalosti). Objekty s vyšším požárním rizikem, specifickými riziky a/nebo vyšší koncentrací osob jsou obecně kontrolovány častěji. Častější kontroly se také týkají zařízení v podzemních prostorách nebo naopak ve vyšších patrech budovy, tedy v místech, kde se dá předpokládat složitější provedení evakuace i zásahu jednotkami požární ochrany.

Předpokládané problémy –  V případě rozsáhlé kontrolní akce klubů, barů, diskoték a obdobných zařízení s nočním provozem předpokládají hasiči v návaznosti na dosavadní zkušenosti a data největší problémy v následujících oblastech:

• ·Užívání stavby dle schválené projektové dokumentace; mnohé tyto provozy jsou umístěny historicky v nevyhovujících prostorách. Každé takové zjištění HZS ČR oznamuje na místně příslušný stavební úřad, do jehož kompetence užívání stavby patří.
• Dodržování povoleného projektovaného počtu osob. Tato je často při provozu zařízení porušováno, v reálném provozu je tak využíváno mnohem větším počtem osob, než je povoleno. Nejsou tak splněny základní podmínky požární bezpečnosti zejména na únikové cesty.
• Nevyhovující únikové cesty především v případě provozů umístěných v podzemních podlažích a starších objektech bez projektové dokumentace.

„Odpovědnost za plnění povinností v oblasti požární ochrany nese podle zákona vždy provozovatel zařízení a nejedná se o jednorázovou povinnost, například při otevření provozu, ale o průběžnou odpovědnost, která trvá po celou dobu provozování zařízení,“ zdůraznil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Legalita stavby je klíčový problém

Zkušenosti HZS ČR z kontrolní činnosti dlouhodobě ukazují, že nejzávažnějším problémem napříč různými typy objektů je tzv. legalita užívání staveb. Stavby často nejsou užívány ke schválenému účelu nebo jsou v nich prováděny nepovolené úpravy. Obojí má zásadní dopad na požární bezpečnost.

Stavební úřady přitom nemají na úseku požární ochrany dostatečné kapacity ani odborné zázemí, aby vymáhaly náležité úpravy stavby v souladu s podmínkami požární bezpečnosti. HZS ČR proto dlouhodobě usiluje o posílení kompetencí, aby v případě zjištění zásadních pochybení na úseku požární ochrany, které bezprostředně ohrožují život osob ve stavbách, mohl na místě zastavit provozovanou činnost, respektive užívání stavby.

„S provozem v rozporu s kolaudačním rozhodnutím nebo s nepovolenými úpravami, které zásadně mění požární rizika a mohou bezprostředně ohrozit životy osob, se při kontrolní činnosti setkáváme často a napříč různými typy objektů. Právě proto HZS ČR dlouhodobě usiluje o posílení kompetencí, aby bylo možné v nejzávažnějších případech v takovém zařízení zastavit provoz. Současný legislativní vývoj ale bohužel spíše směřuje opačným směrem, k oslabení našich kompetencí,“ upozornil  Vlček.

S připravovanou novelou stavebního zákona má dojít zejména k oslabení role HZS ČR při posuzování požární bezpečnosti projektové dokumentace v rámci výkonu státního požárního dozoru. A to bez ohledu na tragické požáry nejenom v ČR, ale i v zahraničí, které mají desítky až stovky obětí na životech (Londýn, Valencie, Crans-Montana aj.).

Výsledky šetření požárů v zahraničí ukazují, že pochybení, která tragédii způsobila, jsou podobná jako pochybení zjištěná při provádění kontrol v ČR.

Zkušenosti z mimořádných kontrol po požáru v Mostě

Problémy s legalitou stavby potvrdila i mimořádná celorepubliková kontrolní akce, kterou HZS ČR uskutečnil v návaznosti na tragický požár restaurace v Mostě, 11. ledna 2025.

Akce byla zaměřená na restaurace, hospody, bary a vinárny a primárním cílem těchto kontrol bylo zejména dodržování podmínek stanovených výrobcem plynových tepelných spotřebičů a jejich bezpečné užívání, současně jsme ale také kontrolovali právě legalitu stavby (tj. jestli je skutečný účel užívání stavby v souladu s tím, k čemu byla povolena (zkolaudována), stav únikových cest a plnění základních požadavků požární bezpečnosti.

Ze 1738 provedených kontrol byly u 677 zařízení zjištěny nedostatky a v rámci celé kontrolní akce byly uloženy pokuty v celkové výši 1 280 500 Kč.

Mezi nejčastější zjištěná pochybení patřilo zejména nedodržování podmínek užívání stavby, nepředložení povinné dokumentace (např. požární bezpečnostní řešení, povolení stavby/kolaudační rozhodnutí, doklady o provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení), a neprovádění preventivních požárních prohlídek.

Klára Ochmanová, tisková mluvčí MV – generální ředitelství HZS ČR