Na sv. Štěpána světívali staří Čechové oves a na sv. Jana Evangelistu víno. Podle legendy dal velekněz chrámu bohyně Diany Janovi vypít kalich vína s jedem. Jenže Jan předtím udělal nad kalichem znamení kříže a jed mu neublížil. S tím souvisí svěcení vína o Janově svátku i atribut kalicha s hadem.

Křesťané tedy světili na jeho svátek víno a pili sv. Janu na jeho počest, podávali ho se slovy: „Pij lásku svatého Jana.“ Ve skutečnosti tento zvyk prý přešel z dávných dob jako původní pohanská tradice „připíjet na počest bohů“.

Už v 15. století horlili kazatelé proti pověrčivým křesťanům, kteří na den sv. Jana Evangelisty světí »pitie opilcóm«. Daniel Solnický (1630) se snaží vyložit svěcení a pití vína požehnaného rukou kněžskou nazýváním zvyku »milost a láska sv. Jana«. Ohlas dávného zvyku, již vymizelého, se stále ozývá v lidových pověrách:
„Kdo na den sv. Jana Evangelisty pije víno, ten se následujícího roku neotráví.“ a „Na den sv. Jana třeba píti víno, aby had neuštknul.“

Ještě v 18. století bylo pití posvěceného vína běžným zvykem. Libertin v návodu o slušném chování z roku 1715 učí, jak se má chovati mladý člověk, „když se mu na sv. Jana skrze kněze podává posvěcené víno k pití. Nemá prý oné jako sprosté víno neb jakýkoliv nápoj píti, ale se vší uctivostí a pobožností proti jedovatému nakažení a hrdla bolení přijíti.“
Z dalších dobových záznamů se dovídáme, že dlouze a široce hovořil o svěcení vína na den sv. Jana Evangelisty ve své Postile Šteyer (1719). Opakuje výklad již známý, že na památku jedovatého vína, jež pil sv. Jan, se přidává doklad o zázračné působivosti svěceného vína, jehož krapet nalévají do vinných sudů na ochranu proti čarodějnicím.

Že víno se v tento den světívalo se dovídáme i z obecních účtů, např. v roce 1721: „na svěcení svatojanského vína 8 másů po 4 kr.“, a v roce 1732 vydáno „na 8 másů vína k svěcení 28 kr.“

Zvyk žehnání vína na Šumavě:
Zápisy z knih ohlášek bohoslužeb v kostele sv. Filipa a Jakuba v Šumavských Hošticích u Vimperka dokládají zvyk žehnání svatojánského vína. Na svátek sv. Štěpána roku 1865 tu kněz oznámil: „Zítra připadá nám svátek sv. Jana, miláčka Páně. Na ten den bude mše svatá v osm hodin a po ní se bude světit víno a to na památku, že sv. Jan víno s jedem smíšené od nepřátelův sobě podané vypil, kalich křížem svatým požehnav.“ Svatojánské víno se v Šumavských Hošticích každoročně světilo ještě koncem devadesátých let 19. století.