Když byli Adam a Eva vyhnáni z ráje, narodil se jim syn a dali mu jméno Kain. Pak se narodil jeho mladší bratr Ábel.

Bratři se zrovna moc v lásce neměli. Ábel se stal pastevcem, staral se o své stádo, stříhal ovcím vlnu. Kain se stal rolníkem, oral, sel a sklízel. Bratři byli každý z jiného těsta, jak se to, tak někdy stane. Ábel byl dobrák od kosti, zkrátka poctivec. Vždycky dělal jenom to, co měl. Zatímco Kain ošidil, co se ošidit dalo. Jednou oba přinesli bohu dar. Zatímco Kain obětoval plody země, ty nejlepší si však nechal, Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí.

Ábelův dar bůh přijal, Kainova si však ani nevšiml. Závist a zášť se tak stala příčinou bratrovraždy, neboť Kain vylákal Ábela do polí a tam jej zavraždil. Za to byl potrestán vyhnáním ze země, stal se psancem a štvancem, poznamenaným zvláštním božím znamením, aby jej nikdo nemohl zabít. Znamení jej ochránilo před krevní mstou, jako vyhnanec musel bloudit zemí. Nakonec se usadil na východ od Edenu, založil tam rodinu a stal se praotcem Kainitů.

Podle některých verzí Kainovi vyrostl na hlavě roh, podle jiných mu Bůh udělal na čelo ohnivý kříž. Po sedm pokolení Kain bloudil světem, neklid ho hnal z místa na místo, báli se ho lidé i zvěř. Nikde neměl stání, nikde jistotu. Tak si odpykával svou vinu. Nakonec Kaina zabil starý muž, který měl tak špatné oči, že si jeho znamení nevšiml.

„Celý rok pilně pracovali. Kain sklidil úrodu z polí a Ábelovo stádo se rozmnožilo. Přiblížila se chvíle, kdy bylo třeba přinést Jahvovi zápalnou oběť. Lstivý Kain položil na obětní kámen, co se mu urodilo nejhoršího, a nejlepší část úrody ukryl sám pro sebe. Nezáludný Ábel položil na obětní kámen nejtučnější ovce.“ Bůh si vybral Ábelovu oběť. Když Kain uviděl, že dým z Ábelovy oběti stoupá k nebi a té jeho si Hospodin ani nevšiml, řekl si, že to bratrovi nedaruje. Od té chvíle už Kain čekal jenom na vhodnou příležitost. Jednoho dne, když Kain oral a Ábel pásl opodál svoje stádečko, zaběhlo se několik ovcí do oraniště. A Kain hned začal vyvádět, nedal se uklidnit, a nakonec bratra udeřil kamenem.

Bůh, který to všechno viděl, Kaina potrestal. Pravil: „Od této chvíle budeš žít neklidným a nejistým životem, kopřivy a bodláky budou rodit tvoje pole a všechno, co budeš mít, bude jako tvůj život nejisté a nestálé. Budeš žít po sedm pokolení a bloudit po světě se znamením na čele, podle kterého tě každý pozná. Po sedm pokolení ti nesmí nikdo smrtelně ublížit“