Přitvrzují a poškozeným vyhrožují, že pokud poruší mlčenlivost, stanou se sami podezřelými. Kyberšmejdi přitvrzují. Používají skutečná jména úředníků i policistů, která jsou běžně na internetu dohledatelná.

Na začátku hovoru oběť zastraší, že pokud nezachová absolutní mlčenlivost o případu, dopouští se sama porušení povinnosti mlčenlivosti a stane se podezřelou a obviněnou osobou. Těmito slovy většinou začínají podvodné telefonáty.

Kriminalisté se v těchto dnech zabývají několika obdobnými případy, kdy lidé naletěli podvodníkům. Přišli o své úspory a mnozí si i zřídili statisícové půjčky, které musí nyní splácet.

V prvním případě se obětí stala mladá dívka okolo 20 let. I přesto, že se jí telefonát a legenda napadeného účtu zdála podezřelá, nakonec se nechala přesvědčit a podvodníkům poslala něco málo přes milion korun. Vše začalo tak, že se jí falešný policista představil a sdělil, že na její plnou moc se někdo snažil zřídit úvěr. Dívka byla obezřetná a jméno policisty si během telefonování vyhledala na internetu. A opravdu ho našla, dotyčný policista s tímto jménem existoval. Navíc jí poslal foto služebního průkazu. Proto zřejmě legendě věřila. Poté jí přepojil na rádoby pracovníka banky. I u tohoto muže si na internetu ověřila, zda existuje. Opět stejný výsledek. Jméno, kterým se muž představil, opravdu figurovalo na oficiálních stránkách bankovního ústavu. Falešný bankéř ji následně do samotného problému s napadeným účtem zasvětil a instruoval jí o dalších krocích, aby nepřišla o své finance. Peníze, které měla na spořicím účtu, si převedla na běžný účet. Následně jí řekl, že tyto může ochránit jedině tak, když je pošle do bezpečnostní schránky. Muži se s hovory se slečnou střídali. Oba jí však neustále upozorňovali na to, že musí zachovat mlčenlivost a nesmí to nikomu říct. Po celou dobu s ní byl někdo na telefonu. Hovory trvaly hodiny. Falešní úředníci s dívkou navázali dokonce i přátelský vztah. Vyptávali se na různé věci, a tak si zřejmě získali i její důvěru. Slečna opakovaně v telefonu řekla, že si není jistá a bojí se, aby se nestala obětí podvodníků. Falešný policista jí začal ujišťovat, že dělá správnou věc a naopak jí začal vyprávět, jak takové podvody fungují. Poté jí pochválil, že je dobře, že není důvěřivá. Ujistil ji, že on je ten, který jí chce pomoci a zachránit peníze. Nakonec se nechala přesvědčit a na sdělené čísla účtů poslala přes jeden milion korun. S rádoby policistou se domluvila, že jí zavolá a domluví si s ní datum výslechu. Nikdo však nezavolal. Slečna se snažila dovolat na čísla, ze kterých jí bylo voláno, avšak marně. Telefon byl nedostupný. Po chvilce jí došlo, že se stala obětí podvodu a šla vše oznámit na policii.

Slečna si hovory nahrávala a jak jde slyšet, oba muži byli přesvědčiví, uměli reagovat na dané otázky a dokonce falešný policista občas používal i fráze, které se u policie používají. K dispozici zasílám ukázku komunikace kyberšmejdů, kdy jejich hlasy nejsou upraveny.

I ve druhém případě téměř 70letá žena uvěřila kyberšmejdům, přišla zhruba o 1.500 000 korun. Přiměli ji dokonce odjet do Prahy, vzít si půjčku a peníze předat falešnému zaměstnanci banky. Scénář byl téměř stejný. Rádoby kriminalista, který poslal foto služebního průkazu jako důkaz, jí sdělil, že na její plnou moc nějaký pan Horvát zažádal o úvěr v bance. Poté ji rádoby policista přepojil na ženu, falešnou bankéřku. Opět následovalo zastrašování a vyhrožování, že o tom s nikým nesmí mluvit. Že veškeré hovory již monitorují a v případě úniku informací místo poškozené bude obviněná. Seniorka se zřejmě zalekla a začala s podvodníky plně spolupracovat. Falešná bankéřka se ptala, kolik má peněz na účtu. Dále jí doporučila, aby si vzala co největší půjčku, aby její účet nemohl pachatel zneužít. Jak řekla, tak žena učinila. Poslouchala přesné instrukce od rádoby bankéřky, poslala jak naspořené peníze, tak další peníze z půjčky, kterou si dle pokynu zřídila. Celkem tak odeslala téměř milión. Následoval další pokyn. Měla si vzít další půjčku, která jí však byla zamítnuta. Podvodníci se s tím nesmířili a následující den ráno ženě opět volali. Přiměli seniorku cestovat do Prahy. Tam měla jít do banky, vzít si další půjčku a poté hotovost předat osobě, která jí čekala v parku. Jak řekli, tak poškozená učinila. Vlakem odcestovala do Prahy, vzala půjčku 600.000 korun, a z toho 500.000 korun v obálce předala muži v parku. Ten jediné co řekl, bylo heslo ČNB, kterým se měl prokázat, a předal jí potvrzení o převzetí financí. Žena podle instrukcí ještě pokračovala do banky, aby odblokovala účet a vzala další půjčku. V té však měli polední pauzu, a tak jela vlakem zpět do Ostravy. Doma jí došlo, že se stala zřejmě obětí podvodníků. Poté vše oznámila na policii.

Kriminalisté v obou případech zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. V případě dopadení pachateli hrozí až pětileté vězení.

Nutností je opět připomenout několik informací a rad:

Policista nikdy s poškozenou osobou neřeší podvodná jednání po telefonu, tedy on-line. Vždy si ho pozve na policejní služebnu, nikoliv například na parkoviště, před nákupní centra či na jiná veřejná místa. Policista nikdy jako důkaz neposílá fotografii služebního průkazu a už vůbec nespojuje poškozeného s „bankéřem“.

Proto buďte maximálně obezřetní a v případě, že přijmete hovor od rádoby bankéře či policisty, který vám sdělí například informace o napadení vašeho účtu, reagujte následovně. Ukončete hovor a hned volejte do banky. Najděte si zákaznické číslo nebo kontaktujte svého osobního bankéře.