Rychtář, pulmistr a pastýř sepisovali počet kusů dobytka. Takovému soupisu se na Horácku a Podhorácku říkalo „pořez“. Počty se totiž většinou zaznamenávaly zářezy do hole. Se stády se vraceli pastevci, muži i mládenci, kteří předchozí měsíce prožili v malých skupinkách na horských pastvinách. Nejprve si šli pastevci pro plat a pak se věnovali ženám a dívkám, které se na ně moc tešily, rázem bylo ve všech vesnicích veselo. Vrchnost platila za pasení od kusu. Na Horácku a Podhorácku se z krávy dávalo čtvrt žita, z telete půl čtvrti, z prasete „mejtník“ (3,8 l), z kozy půl čtvrti. Také pasák zvaný „husák“ chodíval po staveních a vybíral za pasení hus. Za kus dostával na Horácku a Podhorácku máz (1,42 l) žita, groš a libru (0,51 kg) chleba.

Na Plzeňsku se toho dne odbýval svátek čeledi. Čeledíni a děvečky volili na návsi chudého krále, chudou královnu a dvořany. Náležitě se vyšňořili a králka s králem dostali koruny z pozlaceného papíru zdobené barevnými pentlemi. Jejich průvod pak prošel se zpěvem a hudbou ves a prosil hospodáře ve staveních o výslužku. Hospodyně jim dala většinou vajíčka a chléb a občas i kus pečínky. Čeleď krásně poděkovala, popřála hospodáři s hospodyní hodně štěstí, dobrou úrodu a pracanty v příští rok, a pokračovala k dalšímu stavení. Tak obešli celou ves.