Eliška Marie Nedvědová se myslivosti věnuje už nějaký čas a dobře ví, že je to mnohem víc než jen lov. Hodně často si může v různých diskuzích přečíst názory lidí, kteří si myslí, že myslivost je jen bezhlavé vraždění zvířat a ukojení úchylek myslivců.

Nic není ale vzdálenější pravdě.

Myslivost je služba přírodě, systém péče o zvěř a krajinu, tradice i způsob života. Myslivec je člověk, který nese odpovědnost za zdraví volně žijící zvěře, udržování její rovnováhy s prostředím a ochranu přírodních hodnot. V každém ročním období plní jiné úkoly, které dohromady tvoří ucelenou mozaiku činností. Zkusím vám zde stručně přiblížit, co obnáší činnosti myslivce.

Monitoring zdravotního stavu
Zdraví populace je základ, na kterém stojí veškerá další práce. Jako myslivci pečlivě sledujeme fyzickou kondici zvěře. Všímáme si kvality srsti, paroží, hmotnosti i chování. Nemocná nebo oslabená zvířata se včas odhalí a hlásí veterinárním orgánům či se provede odlov.

Prevence a kontrola nemocí
Myslivci spolupracují s veterinární správou při sledování vztekliny, afrického moru prasat, tuberkulózy jelení zvěře nebo ptačí chřipky. Když bylo před pár lety třeba, rozmisťovaly se vakcinační návnady pro lišky a sbíraly se vzorky k laboratornímu vyšetření.

Likvidace ohnisek nákaz
Při výskytu choroby se podílíme na asanaci uhynulých kusů, aby se zabránilo šíření nákazy dál mezi zdravé jedince.

Ošetření a utrácení poraněné zvěře
Po srážkách s vozidly či po útocích predátorů jsme to my myslivci, kdo musí zvíře nalézt a rozhodnout, zda má šanci na uzdravení, nebo je humánní utrpení ukončit. Není to hezká část naší práce, ale opět je prospěšná především pro trpící kus zvěře. Pomůžete nám i vy, když uvidíte zraněné zvíře a nahlásíte nález buď mysliveckému sdružení, či ideálně PČR a ta nás kontaktuje.

Přikrmování a zajištění potravy
Potrava je pro zvěř klíčová hlavně v zimě, kdy je přírodních zdrojů málo.

• Zimní krmení spárkaté zvěře
  Do krmelců doplňujeme seno, sušenou vojtěšku, obilí, kaštany, žaludy i řepu. Krmení se dává postupně, aby nezplesnivělo.
• Zásypy pro drobnou zvěř
  Bažanti, koroptve nebo zajíci mají v zásypech připravené obilí a kukuřici. Zásypy jsou chráněné před deštěm či sněhem.
• Minerální lizy
  Solné kameny nebo minerální směsi poskytují zvěři důležité prvky, zejména v období růstu paroží a březosti. Minerální liz je pro zvěř velmi důležitý, protože doplňuje látky, které si zvířata neumí sama vytvořit ani je v dostatečném množství získat z běžné potravy. Především spárkatá zvěř (srnčí, jelení, daňčí, mufloní, černá) potřebuje minerály pro zdravý růst kostry, paroží, pro správnou funkci svalů a nervové soustavy i pro tvorbu mléka u kojících samic. Nejčastěji jde o sodík, vápník, fosfor, hořčík, draslík a také stopové prvky, jako je měď, zinek, mangan nebo selen. V přírodě je těchto látek často málo a to zejména sodík bývá v půdě a rostlinách v nížinách nedostatkový, proto zvěř instinktivně vyhledává místa, kde může tyto látky olizovat. Lizy se dávají na klidná místa, ideálně u míst, kde zvěř chodí, napajedel nebo v blízkosti krmelišť, ale ne příliš blízko cest a rušných míst. Důležité je udržovat čistotu okolí a podle potřeby doplňovat nebo měnit minerální kámen, aby byl vždy čerstvý a dostupný.
• Zakládání políček pro zvěř
  Jako myslivci zakládáme speciální políčka s vojtěškou, jetelovinami, hořčicí nebo kukuřicí. Ty poskytují potravu, kryt i prostor pro hnízdění drobné zvěře.
• Letní přikrmování
  V suchých obdobích doplňujeme zvěři šťavnatou potravu (řepa, mrkev, jablka), aby netrpěla nedostatkem vody. Doplňujeme též napajedla.

Péče o biotop a krajinu
Bez kvalitního prostředí by zvěř nemohla prosperovat. Myslivci proto věnují mnoho energie úpravám a ochraně krajiny.

• Vysazování remízků a keřových pásů
  Sází dřeviny jako trnky, hlohy, jeřáby, lísky, které poskytují úkryt i potravu a přispívají k biodiverzitě.
• Budování napajedel a kališť
  Jsou místa, kde není dostatek přirozeného zdroje vody. A tak v sušších lokalitách doplňujeme vodu do tůní a kališť, aby měla zvěř přístup k pití i k bahenním koupelím (důležitým zejména pro černou zvěř, která se tím nejen chladí, ale například i zbavuje parazitů).
• Údržba mezí a polních cest
  Necháváme pásy neposečené vegetace, které slouží jako úkryt pro zajíce, koroptve i hmyz.

Ochrana při senosečích
Během sečení luk používáme plašiče, drony s termovizí nebo osobní kontrolu, aby mláďata srnčí zvěře nebyla zraněna. Drony jsou věcí velmi nákladnou a tak mimo výzev s pomocí procházení luk můžete zaznamenat i žádosti o přispění na pořízení termovizního dronu. Ten dle tělesného tepla určí vše živé v poli a myslivci a dobrovolníci tak mohou včas odnést mláďata a vyhnat zvěř, než pole začne sekat stroj.

Úklid a údržba
Odstraňujeme staré dráty, plasty nebo sklo, které by mohly zvěř poranit. A to se týká i pohozených odpadků a „černých“ skládek v lese. I plechovka kterou v lese zahodíte se může stát pro zvíře pastí.

Lov a regulace stavů
Lov není samoúčelný, ale je to součást odpovědné péče. Dělí se na :

• Plánovaný odstřel
  Každá honitba má plán lovu, který vychází z počtu zvěře a možností krajiny. Každé „území “ pojme jen určité množství dané zvěře a kdyz je jí více hrozí podvýživa zvěře, velké škody na zemědělských plodinách a díky oslabené populaci i šíření nemocí. Lovem se brání přemnožení, škodám na polních kulturách a lesních porostech a všem těmto nežádoucím aspektům.
• Selektivní lov
  Myslivci se zaměřují na slabé, nemocné nebo přestárlé kusy. Tím posilují genetickou kvalitu populace a zamezují šíření nemocí mezi slabou populací.
• Zvěřina jako přírodní zdroj
  Ulovená zvěř je zpracována na kvalitní maso, které je lokální, ekologické a beze zbytku využitelné.
• Regulace invazních a přemnožených druhů
  U černé zvěře, mývalů nebo psíků mývalovitých je lov nezbytný, aby nedocházelo k ohrožení ostatních druhů.
• Ochrana mláďat a drobné zvěře. Mláďata a drobní obyvatelé polí a luk jsou nejzranitelnější, proto je povinností a zájmem každého myslivce tyto tvory chránit.
• Záchrana srnčat při sečení. Myslivci spolu se zemědělci vyhledávají srnčata v porostech, používají termokamery nebo ručně přenášejí mláďata na bezpečné místo.
• Podpora hnízdění drobné zvěře. Zakládají pásy kvetoucích rostlin, vysévají jetelové a travní směsi, rozvěšují budky pro zpěvné ptáky a ubykace pro bažanty, kachny
• Chovy a vypouštění. Někdy se odchovávají bažanti, koroptve či zajíci, aby se posílily přirozené populace v oblastech, kde klesly kvůli změnám hospodaření či přemnožení například lišky či prasete divokého. Divočák rád svůj jídelníček obohatí například o malého zajíce či slabé srnče.
• Spolupráce, vzdělávání a osvěta. Myslivci nepracují izolovaně, ale ve spolupráci s dalšími lidmi. Domlouvají se s lesníky a zemědělci. Koordinují osevní postupy, výsadbu stromků, ochranu proti okusu a další kroky, které pomáhají zvěři i hospodářským kulturám. Účastní na vědeckých projektech. Poskytují údaje o stavu populací, migracích nebo zdravotní situaci. Někdy se podílejí na značení zvěře telemetrickými obojky.
• Osvětová činnost. Pořádají přednášky ve školách, dny myslivosti, výstavy trofejí a ukázky vábení zvěře, aby lidé lépe chápali jejich práci.

Myslivecká etika a tradice
Bez pevných pravidel a respektu k přírodě by myslivost ztratila svůj smysl. Každý lov má svoji etiku a probíhá s ohledem na utrpení zvířete. Střelba je povolena jen při jistotě čistého zásahu na dobře přečteném kusu (musím si být jistá na co a na jaký kus v jaké kondici chci vystřelit). Ulovenému kusu je vzdána pocta (například poslední hryz).

Dodržování zákonů a zvyků
Myslivec respektuje doby lovu, zákazy a myslivecký řád. Tradice jako pasování, troubení signálů či zálomky připomínají kontinuitu řemesla.

Úcta k přírodě
Každý odpovědný myslivec ví, že zvěř není samozřejmost. Péče o ni vyžaduje pokoru, čas a trpělivost.

Práce myslivců je různorodá a často nenápadná. V zimě nosí krmení, v jarních ranních mlhách zachraňují srnčata, v létě pečují o napajedla a políčka, na podzim vybírají vhodné kusy k lovu, aby zůstala populace zdravá.

Díky jejich úsilí jsou naše lesy, pole a louky živější, pestřejší a zdravější. Myslivci tak stojí na pomezí mezi člověkem a přírodou. Jsou strážci rovnováhy, kteří svou prací zajišťují, aby zvěř i krajina kolem nás zůstaly krásné a bohaté pro další generace.

S mysliveckým pozdravem vaše
Eliška Marie Nedvědová