Období kolem svatého Bartoloměje se také říká Bartolomějské léto. Většinou má trvání od prvých dnů druhé srpnové dekády (11.8.) až po dny v polovině poslední dekády měsíce srpna (cca 25.8.). Typické jsou výrazné výkyvy teplot. Horké dny se rychle střídají s výrazným ochlazením. Neméně typické jsou i dosti intenzivní bouřky a krupobití. (Zd. Vašků)

Bartoloměj totiž nejen odpoledne krátí: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí, nýbrž i všemu hlavu zlomí: létu, klasům na poli a koupání“, což potvrzují pranostiky: „Bartolomějské větry ovsy lámou.“ „Svatý Bartoloměj všemu hlavu zlomí“ a hospodáři měli také pospíchat, aby se dostali k osetí ozimního žita.

(dle selského kalendáře z r. 1867)

Svatý Bartoloměj za pořádku svého

přináší nám ovoce rozličného,

k tomu mestu z vína nového;

uzříš mnoho lidu selského,

jak si plané hrušky sbírají

a je do otavy schovávají.

Po malém Čase budou hnilice

chutnější nežli — fíky a skořice.

Nejstarší pořekadlo na sv. Bartoloměje pochází z roku 1617: „Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.“ Na Horácku byl považován den sv. Bartoloměje za první podzimní, což vystihuje rčení: „Na Bartoloměje se juž podzim směje.“

– Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.

– Svatý Bartoloměj otevírá podzim.

– Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.

– Bartoloměj svatý léto nenavrátí.

– Po Bartoloměji – žádné léto více.

– Bartoloměj svatý odpoledne krátí.

– Bartolomějské větry ovsy lámou.

– Svatý Bartolomí všemu hlavu zlomí.

– Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.