Toto téma jsem se rozhodla otevřít, protože toto léto jsem velmi často byla jako myslivkyně u odklízení sražené zvěře autem. Poslední kus byla srna asi před týdnem.

Když se na cestě stane neštěstí a zvíře skončí pod koly auta, zůstane na krajnici ticho, jen pach krve a spěch lidských kroků. Tam, kde by příroda sama potřebovala dlouhé dny, aby si poradila s tělem, nastupuje myslivec.

Je to tichý služebník lesa, který zvedne zvíře z asfaltu, aby nebylo hanbou přírodě ani překážkou lidem. Odváží jej s úctou, jakoby stále ještě žilo, a vrací jej koloběhu. Někdy do krmiv, jindy k bezpečné likvidaci, vždy však tak, aby nezůstala stopa lidské lhostejnosti.

Myslivec tak není jen lovec, ale i strážce čistoty, prostředník mezi světem zvířat a světem lidí. Zajišťuje, aby se bolestné konce nestaly hrozbou nemocí, aby mrtvé tělo nešířilo zkázu tam, kde má být klid.
Je to zvláštní služba, málokdo ji vidí. A přece v ní je kus poezie. Pokora před životem i smrtí. Myslivec, který odnáší zvíře z cesty, vlastně šeptá: „Nezůstaneš zapomenut, tvůj konec má svůj řád.“
Pokud se vám stane nehoda se zvěří a neznáte číslo na příslušný myslivecký spolek, stačí zavolat na PČR a oni již informaci předají na správné místo.

Každý rok se na českých silnicích stane desítky tisíc střetů s volně žijící zvěří. Nejčastěji jde o srnčí a černou zvěř (divočáky), zajíce nebo lišky. Tyto nehody přinášejí nejen finanční škody, ale také rizika pro lidské zdraví a bezpečnost. Málokdo ale ví, co se se sraženým zvířetem děje dál a proč je právě myslivec tím, kdo nakonec přebírá zodpovědnost.

Střety se zvěří mají své zákonitosti

Proč k nehodám dochází?.

• Denní doba: Nejrizikovější jsou brzká rána a soumrak, kdy zvěř migruje mezi krmelišti a odpočinkovými místy.
• Roční období: V jarních měsících vyvádí samice mláďata, v létě (červenec–srpen) probíhá srnčí říje, na podzim se pohybuje více divočáků. Každé období tedy přináší jiné riziko.
• Místa: Kritická jsou místa u lesů, remízků, luk a polí. Silnice s hustým porostem po obou stranách jsou pro řidiče zvlášť nebezpečné. Zvěř vběhne na vozovku nečekaně a bez varování.

Jak postupovat po střetu se zvěří?

Pokud dojde k nehodě, řidič by měl zastavit a označit místo nehody. Bezpečnost je vždy na prvním místě. Následně zavolat Policii ČR (158). Policisté mají kontakty na příslušné myslivce a hospodáře honiteb a informaci o sraženém kusu jim předají. Dále nikdy se zvířete nedotýkat. Mohlo by přenášet nemoci, navíc manipulace se sraženou zvěří je přestupkem a v případě zranění zvěře je taková manipulace i nebezpečná. Zvíře je vystresované, obává se o život a lze předpokládat, že i snahu mu pomoci si bude vysvětlovat jako útok a bude se bránit. Proto je dobré počkat na myslivce. Ten se postará o odvoz a další nakládání s tělem. Popřípadě o rychlé ukončení trápení zvěře.

Co se děje se sraženým zvířetem?

Osud těla závisí na jeho stavu:
Silně poškozené nebo nemocné kusy putují do kafilérie, kde jsou bezpečně zlikvidovány, aby nehrozilo šíření chorob.
Čerstvě uhynulá zvířata, která nejsou zasažena nemocí, mohou být využita jako krmivo pro dravou zvěř nebo v oborách. Vrací se tak zpět do přirozeného cyklu přírody.

Proč je role myslivců důležitá?
Myslivci plní v těchto situacích několik zásadních úkolů:
Zajišťují čistotu a bezpečnost. Odstraní zvěř z cesty, aby nedošlo k dalším nehodám.
Brání šíření nemocí jako například africký mor prasat či parazitární nákazy by se mohly šířit právě z kadáverů.
Myslivci též udržují rovnováhu. Postarají se o to, aby zvíře bylo využito způsobem, který zapadá do přírodního koloběhu.

Jak střetům předcházet?

Řidič se sice nehodě nevyhne vždy, ale riziko lze snížit:

• Upravit a snížit rychlost v lesních úsecích, hlavně za soumraku a svítání.
• Dávat pozor na dopravní značky „Pozor, zvěř!“ Nejsou tam pro okrasu, ale na základě dlouhodobých zkušeností. V těchto místech většinou zvěř často migruje a lze tedy předpokládat její výskyt poblíž vozovky a větší pravděpodobnost vběhnutí do silnice.
• Též používání dálkových světel (pokud neoslní protijedoucí řidiče) má svůj smysl. Oči zvířat v noci často odrážejí světlo a řidič díky nim tak může zvěř zahlédnout včas.
• Pamatovat, že zvěř chodí ve skupinách. Když vběhne na silnici srna, velmi často ji následuje mládě nebo další kus.
• Zůstat klidný při setkání. Pokud spatříte zvíře, které stojí u silnice, zpomalte. Není výjimkou, že se náhle rozhodne přeběhnout. A to i přes vaše zatroubení.

Čísla mluví jasně
Podle statistik Policie ČR dojde ročně k více než 15 000 až 20 000 střetům se zvěří. Skutečný počet je ale ještě vyšší, protože část nehod není vůbec hlášena. Škody se pohybují v řádu stovek milionů korun ročně.

Střety se zvěří jsou realitou našich silnic. Nejde jen o škodu na autě, ale také o bezpečnost lidí i zdraví přírody. Myslivec zde vystupuje jako tichý strážce, který odnáší zvíře z asfaltu a postará se o jeho důstojný a bezpečný konec.

Řidiči by si měli zapamatovat dvě jednoduchá pravidla:

Nikdy nemanipulovat se sraženým zvířetem
Vždy zavolat Policii ČR, která zajistí kontakt na myslivce.

Jen tak zůstane i bolestný konec součástí řádu přírody a nebude hrozbou pro lidi ani pro okolní zvěř.

S mysliveckým pozdravem vaše
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.