Turistický průvodce Zpřístupněné jeskyně Evropy o 256 stranách připravil mluvčí Správy jeskyní ČR a bývalý novinář Pavel Gejdoš. Přibližuje 666 přírodních krasových jeskyní v Evropě upravených pro turistické prohlídky. Jsou seřazeny dle jednotlivých států starého kontinentu. Kromě stručné informace o historii objevu a zpřístupnění je představena podoba jejich výzdoby, přiblížena dosud zmapovaná délka podzemí i prohlídkové trasy, uvedeny GPS souřadnice vchodu/portálu i parkoviště.
Nechybí místní zajímavosti či pověsti, praktické informace o době otevření a přístupu z parkovišť i kontakty. Všechny představené dutiny ilustrují fotografie jejich interiérů a exteriérů. U každé země je mapa umístění přístupných jeskyní. Na závěr jednotlivých států jsou tipy i na další zajímavé přírodní kaverny, speleotripy či archeologicky zajímavé sluje.
,,Počet uvedených jeskyní takto vyšel náhodou, ale svým způsobem je to i taková milá hříčka – pekelné číslo a i jeskyně jsou v podzemí. Díky cestám o mých dovolených posledních 18 let se mi podařilo 590 z těch 666 jeskyní objet osobně. Ve všech případech jde o podzemí vytvořené přírodou, buď krasovými procesy rozpouštění vápence, nebo díky sopečné činnosti,“ líčí Gejdoš.
,,Jde o unikátní projekt, protože dosud nikde v Evropě nevyšly všechny její zpřístupněné jeskyně v jedné knize. Pouze některé státy vydaly průvodce po svém podzemí. A kdysi dávno za studené války vyšly nezávisle na sobě dva různé průvodce – jeden po jeskyních ,západu´ Evropy a druhý po ,socialistickém východu´ a oba zdaleka ne kompletní,“ dodává Gejdoš.
Ze států Evropy chybí jen Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Estonsko a Litva, kde není kras vyvinut či jen minimálně a žádná jeskyně není zpřístupněna. Na konci kapitoly každého z uvedených státu jsou doplněny krátké tipy i na další podzemní přírodní zajímavosti, které sice nesplňují kritéria ,,zpřístupněné“ jeskyně, tedy upravené lidskými zásahy pro turistické návštěvy, ale také případně stojí za návštěvu.
Čtenář má možnost zajímavého srovnání tuzemských a zahraničních jeskyní. ,,,V současnosti je ve světě také moderní způsob šetrného zpřístupňování jeskyní bez trvalých betonových zásahů, jen snadno demontovatelnými materiály, jako například v bulharské jeskyni Veneca, stejně jako v tuzemské Na Turoldu u Mikulova,“ přibližuje.
Kniha lze zakoupit v prodejnách u všech 14 tuzemských zpřístupněných jeskyní v ČR, v infocentrech na Skalním mlýně a na Macoše v Moravském krasu a v knihovně SJ ČR ve středočeských Průhonicích.
Letos jde již o třetí publikaci, kterou Správa jeskyní ČR vydala. Vyhynulým členovcům z oblasti Českého krasu se věnuje kniha Trilobiti berounských moří z pera Václava Zieglera a Radko Šariče. ,,Fyzické památky města Hranic a jeho okolí od roku 1169 až do našich časů se vztahující“ je název nové publikace vydané v rámci cyklu Acta Speleologica. Autorem textu byl v 18. a 19. století žijící hranický vědec Josef Heřman Agapit Gallaš. Původní rukopisný text uložený v Moravském zemské archivu v Brně by byl pro běžného čtenáře nečitelný nebo špatně čitelný. Do elektronické podoby ho proto převedl historik Muzea Blanenska Milan Koudelka. Text dosud nikdy nebyl publikován v celku, pouze byly citovány jeho úryvky.
