Slovo flok se užívá v nejednom významu. V hornickém slangu označuje štítek na důlním vozíku s těžebnými údaji, říká se tak ale také suknu vyrobeném ze zbytků příze, kotvícímu kolíku cirkusových stanů anebo pěšákovi na šachovnici. V obuvnictví se také používaly floky. Byly to kovové, krátké hřebíčky bez hlavičky, kterými se připevňoval svršek boty ke spodku. Později se objevily floky dřevěné, které lépe držely a měly i další velkou výhodu, že nerezavěly.

S největší pravděpodobností tento flok, ale nemá nic společného s naším hledaným „flokem“. Ostatně ani o těchto flocích se toho moc neví, jen to, že slovo k nám přišlo z němčiny. Floky jako peníze, pravděpodobně, stejně jako vindry, peníze drobné a málo hodnotné, s největší pravděpodobností pocházejí od pojmenování floutky eventuálně flútky, což snad byly mince, které razili husité z měděných kotlů a pánví. Proč se ale těmto měděným penězům říkalo floutky či flútky, nikdo neví. S floutkem jako hejskem to však nic společného nemělo, toto slovo je z německého flott, bujný, veselý, vlastně lehce životem plovoucí.