Jindřich Šimon Baar v jedné ze svých knih popisuje, jak selka peče rozpek: selky při každém pečení vyškrabou díži a z tohoto těsta upečou mnohem menší rozpek, který rychleji vychladne než veliký bochník. Viděli jste někdy povedený rozpek ze žitné výražky (mouka umletá na hladko)? Zapečená sůl a drobné rohlíčky kmínu ježí se na povrchu rozpeku, jeho svrchní kůra dělí se jako šachovnice v pravidelná pole, jak ho selka nařízla nožem ještě dřív, než ho vsadila na samý kraj pece, spodní kůrka je bílá a hladká. Když na rozpek kotníkem zaťuká, zvoní jako sklo, lehký je jako peří, zkynutý jako buchta, a střídka jeho je kyprá jako vlna, vonná a chutná tak, že se s ní nic na světě srovnávat nemůže…

– Rozpeky pečou v Chudenicích na Klatovsku. Zadělají je obyčejným způsobem, bílou žitnou nebo pšeničnou mouku v těsto, které nechají zkynout; z něho pak vyválejí buď malé (rozpíčky) neb větší (rozpeky) bochánky, které po zkynutí upečou. Požívají je nalámané do omáčky houbové… (časopis Český lid, 1904)

– V Klenčí p. Č., když vařili čočku na kyselo, tak k tomu dělali „rozpeky“. Bylo to něco jako vdolky naslano, místo rohlíku.

– Plzeňský rozpek dělají v Plzni k dušené mrkvi, houbové omáčce a podobně. Je to takový dalamánek z kynutého těsta a může se jíst k čemukoliv.

Pušperský děvčátka pekly rozpek:

von se jim po celý peci roztek;

vony si poslaly pro Urbana,

by jim ho podsypal votrubama. (z Klatovska)

1 kg hl. mouky, 70 g tuku, 30 g droží, voda, mléko, sůl

– Vypracujeme kynuté těsto bez vajíčka a zaděláme je vlažnou vodou. Pro zjemnění lze přidat vlažné mléko – Vytvoříme větší ploché vdolky a dáme je na teplé místo vykynout.

– Pečeme je na plechu s povrchem potřeným vodou.

(jsou výborné jako příloha místo knedlíků)