Ve dnech od poloviny třetí dekády července  až do prvních srpnových dnů nastupuje u nás poslední období medardovského útlumu, které bývá zároveň i teplotním vyvrcholením letních psích dnů – léto svaté Anny (anenské léto).

V dlouhodobém průměru anenské léto přichází s pravděpodobností pohybující se kolem 70 %.

V tento den se také setkáváme s prvním kritickým dnem léta, podle něhož pranostiky usuzují nejen na počasí nejbližšího období, nýbrž poprvé i na počasí budoucích Vánoc a zimy vůbec. Vztah mezi počasím koncem července a vánočním období, ale není ověřen. Má to své opodstatnění v tom, že přibližně v tu dobu již začíná sestupná část křivky průměrných teplot během roku. Např. „Jak je teplý svatý Jakub, tak jsou studené Vánoce.“ Nebo „Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněha.“

Kolem svátků Jakuba a Anny místy vrcholily žně, proto se k svátkům těchto světců vztahuje i mnoho pranostik o úrodě a o počasí. Například „Na svatého Jakuba žito u nás dozrává.“ Protože byl sv. Jakub patronem pastevců, bývalo zvykem, že na jeho svátek měli pasáci a čeleď starající se o dobytek volno. O popularitě sv. Jakuba svědčí i častý výskyt křestního jména Jakub a jeho odvozenin v příjmeních.

Co nám přináší svatý Jakub: (dle selského kalendáře z r. 1867)
Na svatého Jakuba apoštola, bude mnohému tmavá stodola.
V ten čas lakomci svého hledí, kdež nejvíc obilí vědí,
hned přeplacujíce překupují a chudobného utiskují.
Když pak mnozí obilí nemají, tu jim velmi draho prodávají.
Hádej, jest-li to lichva nebo nic? Jest hanebné šibalství nás šidíc.

Ze starých kronik:
L.P. 1784, od 25. července začaly přehorké časy a parna. Pšenice hned ve třech dnech dozrály. Byla taková horka a parna, že ledva mohli dělníci v poli pracovat, nebo ani dech od člověka jíti nechtěl. Na lukách a obcích tráva tak suchá byla, že když se po ní šlo, tak šustěla, jako když mráz bývá. (Jan Fr. Vavák, Paměti)

Pranostiky:
Co do svatého Jakuba odkvete, to do svatého Havla (16.10.) uzraje.
(vinařská pranostika)
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Na Jakuba prvních brambor průba.
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
(V 19. století byla u nás velmi rošířená odrůda brambor „jakubky“,
která se sklízela právě koncem července.)
Svatý Jakub načeše, svatá Anna upeče.
(Pranostika je o odrůdě hrušek jakubka česká a o jakubinkách,
to je odrůdě českých ranných jablek)
Na svatého Jakuba čeká v lese mnohá houba.
Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
Prší-li na svatého Jakuba, spadnou ořechy s ořecha a žaludy s duba.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.