Životní pouť Jana Husa, kazatele, církevního reformátora, náboženského myslitele, učitele pražské Karlovy univerzity, a nakonec kacíře počala kolem roku 1370 v Husinci, zemřel 6. července 1415 v Kostnici.

Je s největší pravděpodobností také autorem reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku. Jan Hus byl dokonce po smrti pasován do role ochránce proti nemocem zubů.

Hus studoval na pražské univerzitě, kde roku 1393 získal hodnost bakaláře. Již jako univerzitní profesor byl r. 1400 vysvěcen na kněze a začal kázat v kostele sv. Michala a od 14. března 1402 v Betlémské kapli. V roce 1401 byl zvolen děkanem filozofické fakulty a o rok později rektorem univerzity, kde přál boji Čechů s německým proudem.

Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej (1411). Na jaře 1414 se připravuje v Kostnici koncil a Jan Hus je vyzván, aby se ho účastnil. Protože se domníval, že zde bude moci veřejně obhajovat své učení, na kostnický koncil se vypravil.

Šlo ale o pokračování soudního procesu a při veřejných výsleších Hus na svých názorech nic nezměnil, a tak byl odsouzen jako kacíř a vydán světské moci k upálení na hranici. Jeho popel byl vržen do vod Rýna.

Smrt Jana Husa urychlila vývoj husitského hnutí, jež vyústilo v husitsko-katolickou válku. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.

Na památku jeho smrti se obnovilo na návrších pálení ohňů, které provázel černý prapor s rudým kalichem a zpěv vlasteneckých písní, zejména Hranice vzplála. Ve večerních průvodech se nosily lampiony a svíčky, zasazovaly se lípy-to vše jako výraz vlasteneckého vzdoru. V roce 1991 byl den Husovy smrti prohlášený za státní svátek.

Titulní obraz namaloval Václav Brožík: Hus před kostnickým koncilem a zrovna jde o okamžik, kdy byl nad J. Husem vynesen rozsudek. Na trůnu sedí český a uherský král Zikmund, za J. Husem stojí Jan z Chlumu se Zikmundovým průvodním listem a vedle něj Václav z Dubé.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším naleznete ZDE.